Kam kráčí česká architektura? Stále neumíme přijímat nové věci, připomíná Adam Gebrian

10. prosinec 2015

Architektura v Česku stále není tam, kde by měla být – zájem o ni by měl být přirozenější, vždyť je to něco jako chléb, který potřebuje každý, a proto nemusí mít žádnou reklamu. Takové jsou názory architekta a propagátora svého oboru Adama Gebriana, který letos získal cenu Architekt roku.

Co se týče architektonických objektů, tak hodně záleží na starostech měst, kteří mohou leccos ovlivnit, ale také schytat veškerou kritiku, když se stavba nepodaří. Proč je ale v Česku tak složité prosadit výraznější stavby?

„Z různých historických důvodů neumíme přijímat nové věci, a není to jenom dědictví komunismu,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou. Připomíná také, že Češi jsou hodně skeptičtí a na nové stavby se příliš netěší.

Čtěte také

„Když se ve veřejném prostoru začne něco upravovat, tak první myšlenka je, že to může být horší, než jak to bylo před tím,“ míní s tím, že přesto stále investorů vnímá, že existuje řada lidí, kteří chtějí bydlet v něčem jiném. „Jde o snahu odlišit se. Není náhodou, že panelové domy se začaly měnit v různé barvy,“ dodává.


Věci se zlepšují ve chvíli, kdy se o ně zajímáme

Hranice mezi soukromým a veřejným prostorem se podle něj neustále hledá, a to jak z pozice veřejnosti, tak majitele, a právě na tomto základě vznikají nové věci. Jenže právě kvůli tomu, že se tváříme, jakoby se nás to netýkalo, tak vznikají věci, které poškozují všechny. „Veřejný prostor není jenom o vydělávání peněz, není jenom pro zábavu, ale pro život,“ upozorňuje.

Mnohdy se snažíme prezentovat interiérem bytu, ale stává se, že tato snaha se někdy neslučuje s naší osobností. „Je těžké zjistit, co skutečně chcete a jaký jste,“ míní.

Adam Gebrian odpovídal na otázky moderátorky Lucie Výborné

A jak se dívá například na netradiční kašny v Plzni? „Jsou skvělé, i když přináší mnoho problémů a vyžadují pravidelnou údržbu. Jestliže takovou věc umístíme do veřejného prostoru, tak se také o ní musíme starat,“ říká. Ale také dodává, že právě takové objekty vrací náměstí důležitost a význam.

A co takové pražské Václavské náměstí? Bohužel se tam necítíte jako na nejlepší adrese. „Dříve tam sídlili novináři a jiní, nyní se přestěhovali, což je škoda – máte mít radost z toho, že jste na hlavním náměstí,“ upozorňuje.

Zajímá vás víc? Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: prh
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.