Kambodža zažívá růst, na život nejchudších ale vliv nemá. Podpora režimu stojí většinu peněz

26. červen 2016

Na misi v Kambodži strávila rok a půl, a jestli se tam někdy vrátí, tak kvůli lidem, kultuře, vazbám a klidu, který tam sama pro sebe získala. „Tu zemi miluji, za tu dobu si tam vytvoříte nový domov,“ přiznává finanční ředitelka Humanitární a rozvojové sekce společnosti Člověk v tísni Lucie Langerová.

Kvůli práci strávila hodně času v kambodžské metropoli Phnompenhu, ve městě zahlceném motorkami, kde je smog a málo zeleně. Přestože si ho zamilovala vyjížděla do provincií kdykoliv mohla.

„Byla jsem ráda, že jsem mohla být konfrontována s běžným životem, který Kambodžané vedou,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovou. Země v posledních letech sice zažívá stabilní ekonomický růst, to ale nemá dopad na život nejběžnějších a nejchudších Kambodžanů.

„Rozevírají se jednoznačně nůžky mezi elitou, která žije v luxusu, pak jsou lidé na vesnicích, kteří čelí denním výzvám, jako je pitná voda nebo klimatické změny,“ říká. Zemi stíhá jedna katastrofa za druhou – rozsáhlá sucha a v období monzunu rychlé povodně.

Čtěte také

Tamní vláda se sice snaží pomáhat, ale její kapacity jsou poměrně malé. „Stráví poměrně hodně energie nad tím, aby si udržela podpůrce režimu, tam se drží většina peněz. K drobným zemědělcům, nejchudším lidem ve vzdálených oblastech se dostává málo,“ nastiňuje.


Vykřičník nad celou společností jsou chemikálie, které jsou používány v zemědělství

Kambodža je jinak otevřenou zemí, po které lze bezpečně cestovat – místní lidé jsou pohostinní, otevření.

„Můžete se dostat do rodiny, a oni vás pohostí. Ochutnáte kmerské jídlo, můžete být součástí jejich rituálu. Kambodžou načichnete, a to je to nejlepší, co vás tam může potkat,“ vyzdvihuje.

Audio záznam rozhovoru, ve kterém se dozvíte mnoho dalšího, si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: prh
Spustit audio