Každý národ potřebuje symboly, ke kterým vzhlíží. U nás je to jednoznačně svatý Václav, říká historik
Kult svatého Václava je podle historika Petra Kubína kultem státním a velmi starým, ve kterém se, jako v každém kultu, prolíná skutečnost s mýty a tradicí. O patronu české země toho ale víme poměrně málo.
„Známe jména rodičů. Potom víme, že nastoupil na trůn po předčasné smrti otce, ale protože nebyl dospělý, tak za něho vládla matka pravděpodobně spolu s babičkou, proto došlo ke konfliktu mezi Drahomírou a Ludmilou, který skončil vraždou Ludmily. Pak můžeme za jistotu považovat fakt, že založil na Pražském hradě rotundu sv. Víta, ze které se později stala katedrála, že ho porazil východofranský král Jindřich Ptáčník a on musel platit poplatek za mír a že byl zavražděn svým bratrem ve Staré Boleslavi,“ shrnuje známá fakta Petr Kubín.
Sporná je třeba už skutečnost, že měl Václav od mládí toužit po vzdělání. Panovníci jeho doby byli často negramotní, protože místo čtení a psaní pro ně bylo důležité umět vládnout a bojovat. Protože ale známe Václavův portrét z legend, které sepsali mniši, tak aby byl vzorem pro mnišskou komunitu, musel umět číst, psát a mluvit cizími jazyky.
Svatý Václav je takovým tmelem Čechů. Každý stát i národ potřebuje nějaké symboly, ke kterým vzhlíží a které drží státní identitu. U nás je to jednoznačně svatý Václav. PETR KUBÍN
Pro historiky je problematické i to, že 10. století na našem území je chudé na písemné prameny. Musí se spoléhat na legendy, které jsou velmi specifické v tom, že nevyprávěly životní příběh člověka tak, jak se stal, ale jako návod k následování člověka, který žije mimořádně zbožně. Jediným kronikářským pramenem je kronika saského mnicha Widukinda z Corvey.
A proč byl vlastně kníže Václav zavražděn? „Předáci nebyli spokojeni s podřízeností říši, protože hned, jak Václava zabili, tak vypukla válka s říší, kde už vládl císař Ota, a trvala dlouhých 14 let. V roce 950 skončila porážkou Boleslava I., takže skončil tam, kde jeho bratr, a teď zase on platil poplatky do říše,“ vysvětluje Petr Kubín.
Ten se domnívá, že kult svatého Václava stvořil až jeho synovec Boleslav II. „Za něho bylo definitivně ustanoveno pražské biskupství a ačkoli o tom nemáme přímo v pramenech zprávu, tak kult zřejmě vzniká právě v 70. letech 10. století. Je také pravděpodobné, že Boleslav II. je pohřben v katedrále hned vedle svatého Václava. To jsou asi počátky svatováclavského kultu a z té doby také pochází první latinská legenda Crescente fide.“
Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.