Když mě někdo složí, poplácám ho po zádech a hrajeme dál, popisuje ragbista Antonín Brabec

3. listopad 2015

Ragby není hra pro simulanty. Pokud chcete simulovat, jděte radši na fotbalové hřiště, vyjádřil se jeden z rozhodčích během uplynulého světového šampionátu v ragby. Podle sportovního ředitele České rugbyové unie Antonína Brabce se tak snažil hráče vychovávat.

Ragby je totiž kontaktní sport, během něhož nejsou hráči zvyklí přehrávat. „Když nás někdo složí na zem, přijmeme to a nefilmujeme,“ tvrdí rozhodně Antonín Brabec ve vysílání Hosta Radiožurnálu. Neznamená to však, že by v této hře nedocházelo k faulům.

Ke kontaktu dochází třeba během mlýnu, tedy při seskupení hráčů, během něhož se týmy navzájem přetlačují. Pokud je hráč v dolní části, musí někdy snést téměř neuvěřitelný tlak. „Mlýn je standardní situace a každý ví, co má dělat,“ přibližuje Antonín Brabec. Přesto může být nebezpečný. „Když se třeba formace zbortí a hráči spadnou dolů,“ uvádí například.

Připomíná také, že k ragby patří gentlemanství, respekt, solidarita i nadšení. „Když mě někdo tvrdě složí, poplácám ho, jak to dobře udělal. A hrajeme dál,“ vysvětluje snahu o čistotu tohoto u nás stále ještě méně známého sportu.

Ragby se ale postupně dostává i na česká hřiště. „Zájem je enormní,“ potvrzuje Antonín Brabec. Po uplynulém mistrovství světa pozoruje nárůst zájmu nejen u mládeže, ale i u starších ročníků.

Antonín Brabec, sportovní ředitel České ragbyové unie

„Sleduji hlavně nárůst v Čechách, ale třeba v Břeclavi vznikl klub dospělých. Kluci, kteří sedí u piva a dívají se na ragby, založí klub a začnou hrát,“ popisuje. Trenér pro takový tým se prý vždycky najde. „Jsme malá země a obvykle potkáte někoho, kdo má s ragby nějakou zkušenost,“ dodává.

autoři: Lucie Výborná , šše
Spustit audio