Léčivé brýle a škodlivé čtení pod peřinou. Pavel Studený vyvrací nejčastější mýty o zraku
Možná mhouříte oči na číslo přijíždějící tramvaje a ne a ne zaostřit. Jak připomíná Pavel Studený, primář oftalmologické kliniky FN Královské Vinohrady, nepatříte mezi výjimky. Krátkozrakostí totiž trpí průměrně asi 20 nebo 30 % populace.
Mezi další časté vady zraku patří ještě dalekozrakost a astigmatismus. „Nějakou formou astigmatismu trpí každý z nás,“ potvrzuje Pavel Studený v rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovou. Ale, jak vzápětí připomíná, jen u pouhých 20 % je třeba tuto vadu řešit.
Pokud vás napadá, jestli s přibývající prací na počítačích, tabletech a chytrých mobilních telefonech nepřibývá počet zrakových vad, vyjádření Pavla Studeného vás uklidní. „Frekvence vad se s dobou nemění,“ vysvětluje s tím, že se spíš mění nároky na zrak. „Jsme zajatci počítačů, a tak i děti už mají vysoké nároky na zrak. Proto je třeba změny a problémy korigovat,“ přibližuje.
Brýle však vadu nevyléčí. Je totiž obvykle daná geneticky, tedy tím, jak jsme od narození geneticky naprogramováni. S postupujícím věkem ovšem přestávají být naše čočky pružné a lidé si začínají pomáhat brýlemi. Jde o proces související se stárnutím organismu.
Čtou si vaše děti s baterkou pod peřinou?
Můžete být klidní. Na jejich zrak tato dobrodružství nemají vliv. „Děti je třeba postrašit, aby šly dřív spát, ale na vidění to vliv nemá,“ ubezpečuje Pavel Studený.
V té souvislosti vyvrací jeden mýtus, podle kterého nepoužívání brýlí zrak poškozujeme. Není tomu tak. „Slábnutí zraku je normální. Pokud to zvládáte bez brýlí, není třeba je používat,“ domnívá se Pavel Studený a zdůrazňuje: „Používání brýlí vadu neovlivňuje. Brýle jsou jen korekční pomůckou.“
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
