Letectví je alchymie, každou drobnou odchylku analyzujeme, říká ředitel letového provozu
Denně nad našimi hlavami prolétnou téměř tři tisícovky letadel. Jestli se ptáte, jak se všechna do tak malého prostoru vejdou, má pro vás Jan Klas, generální ředitel Řízení letového provozu České republiky, odpověď. „Je to hotová alchymie,” usmívá se v rozhovoru s Lucií Výbornou.
Každý, kdo už někdy letěl letadlem, to určitě zažil. Letoun se přibližuje k cílovému bodu, když v tom se ozve hlášení pilota, že se přistání o několik minut odkládá, protože letadlu dosud nebyl přidělen „slot” k přistání. „Je to normální,” uklidňuje pasažéry Jan Klas.
Letový provoz se dnes řídí centrálně z Bruselu. „Toto pracoviště vyhodnocuje kapacity jednotlivých národních středisek. Pokud někde počet letadel přesáhne danou kapacitu, vyhlašují se určitá omezení,” vysvětluje.
Bezpečněji než na silnicích
Letectví je podle Jana Klase naprosto unikátním technologickým odvětvím. Umí se totiž neuvěřitelně rychle učit ze svých vlastních chyb.
„Stane-li se letecká nehoda, jsou jí plná média. To samozřejmě vytváří tlak, který působí i pozitivně - z každé nehody se poučíme velmi detailně. Letectví navíc má metody, jak výsledky vyšetřování dostat ke všem, kterých se týká. Letectví je z hlediska bezpečnosti na skutečně vysoké úrovni,” popisuje.
Ovšem nemusíte se bát. Nehody nejsou tím jediným, z čeho se letoví inženýři učí. Inspirací jsou jim i drobné odchylky, kterých si my jako pasažéři ve většině případů ani nevšimneme. „Každou drobnou situaci analyzujeme a vyvozujeme z ní důsledky,” shrnuje Jan Klas.
„Porovnáte-li to s tím, co se děje na silnicích, je to úplně někde jinde,” dodává.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
