Změní se sídliště v Česku v ghetta? Dodnes se to nestalo, zdůrazňuje vedoucí projektu Paneláci

Když má vyjmenovat opravdu dobře postavená panelová sídliště, bez zaváhání zmiňuje Lesnou v Brně, kladenské sídliště Sítná a nezapomene připomenout také Jihozápadní Město v Praze. Právě zde totiž řadu let žila. Ještě do 18 let však bydlela spolu s rodiči a babičkou na Starém Městě. Po restituci domu se však celá rodina musela přestěhovat na sídliště v Nových Butovicích. „Byl to kulturní šok,“ přibližuje Lucie Zadražilová.

S přestěhováním, které tehdy vnímala jako poměrně násilný akt, se však vyrovnala snadno. „Našla jsem si tam partu kamarádů a využívala jsem i toho, že z Nových Butovic je blízko do přírody,“ popisuje. Rodiče zas kvitovali, že se do práce dostanou poměrně snadno a navíc bydlí blízko přírody. Nejhůř se se stěhováním vyrovnávala babička. „Byl to pro ni konec života,“ vzpomíná.

Čtěte také

Lucie Zadražilová, která stojí za projektem Paneláci, upozorňuje, že předpokládaná životnost panelových domů se pohybuje okolo 30 nebo 40 lety. Jenže paneláky by mohly být nesmrtelné, kdyby byly správně postavené a opečovávané. „Kdybych to vzala s nadsázkou, mohly by tu stát navždy,“ tvrdí.

Pohled na město z ptačí perspektivy|foto: Jan Rasch, Paneláci

Hlavní problém? Monotónnost

Odmítá však, že by její zájem přerostl v nekritický obdiv k panelovým domům. „Monotónnost panelových krabic je problém. A může působit různě. Někdo bude spokojený v centru města, další v rodinném domku a jiný v paneláku,“ připomíná.

Jeden z mýtů, který se objevoval v Česku v 90. letech, varoval před přeměnou sídlišť v ghetta. „Dodnes se nic takového nestalo,“ popisuje Lucie Zadražilová. Současně však připomíná, že nemůžeme srovnávat pražská nebo brněnská sídliště se situací na severu Čech. Tam vznikala sídliště okolo průmyslových objektů a po zkrachování velkých závodů a podniků nastal problém.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.