Malíř Jiří Votruba: Nesnažím se zaujmout. Dělám to, co chci
Pět minut po desáté hodině přivítala moderátorka Patricie Strouhalová ve studiu Radiožurnálu malíře, grafika a ilustrátora Jiřího Votrubu, umělce s charakteristickým a snadno rozpoznatelným rukopisem. Čím ho fascinuje svět konzumu a značek? I to jste mohli slyšet v neděli dopoledne.
„Nejsem si jistý, jestli moje grafika v budoucnosti někomu něco řekne. Je to zpráva o době, ve které žijeme,“ zamýšlí se Jiří Votruba, který současnou dobu považuje za období značek.
„Důležité jsou například značky oblečení. I ve volném umění jsou značkoví umělci, kteří se objevují na světových aukcích,“ připomíná.
Naše doba má podle Jiřího Votruby další specifikum. Svět se rychle mění, a to i díky překotnému rozvoji internetu. „Všechno je najednou rychle k dispozici, včetně některých hodnot, například svobody,“ vysvětluje. Proto je podle něj náš svět svým způsobem fascinující, ale také nebezpečný. A umělci musejí tento stav reflektovat.
„Asi by měli vztyčit prst a varovat, že ne vše je dobře. Na některé hodnoty, které byly důležité po staletí, by se nemělo zapomínat,“ zamýšlí se. Dodává však, že nemá strach z budoucnosti. „Lidstvo si vždycky poradí,“ míní. „Od rodičů mám veselý pohled na svět, tendenci vidět věci lepší než jsou,“ dodává.
Rozhovor moderátorky Patricie Strouhalové s Jiřím Votrubou se stočil ke klasické hudbě, japonským komiksům, ale také k cestování. Jak se mu líbilo na Madagaskaru a proč tuto cestu považuje ve svém životě za nejdůležitější? A jakými slovy hodnotí současnou fotografii? Odpovědi se můžete dozvědět při poslechu audio záznamu rozhovoru.
Záznam celého rozhovoru s Jiřím Votrubou a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
