Martin Klanica

Martin Klanica hostem RadiožurnáluFoto: Alžběta Švarcová

Víte, co jíte? A zajímáte se o to vůbec? Pokud ne, možná byste měli začít. „Bohužel se stále častěji setkáváme s tím, že dražší složky v jednotlivých potravinách jsou nahrazovány složkami levnějšími,“ upozorňuje v rozhovoru s Lucií Výbornou Martin Klanica, vrchní ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

15 procent potravin, které loni SZPI kontrolovala, nevyhovovalo požadavkům na odpovídající kvalitu. Toto tvrzení může v leckom vyvolat paniku, přitom situace není zdaleka takč černá, jak by se na první pohled mohlo zdát. 

Martin Klanica totiž upřesňuje: „Vzorků, které jsme analyzovali, je samozřejmě mnohem víc, ale bavíme-li se o jakostních požadavcích, tak z oněch přibližně 3,5 tisíce vzorků – které byly cíleně odebrány s předpokladem, že s nimi bude problém – je opravdu 15 procent nevyhovujících. Není to však tak, že koupí-li si spotřebitel 100 produktů, 15 z nich bude defektních.“ 

Platí, že SZPI provádí své kontroly především v rámci komodit, u nichž inspektoři předpokládají problém. Kontroly tak jsou prováděny na základě předběžného posouzení rizika. Faktorů, podle nichž je takovéto potenciální riziko předběžně posuzováno, přitom je celá řada – a Lucie Výborná se na ně svého hosta zeptat nezapomněla.  

Martin Klanica v rozhovoru s Lucií VýbornouFoto: Alžběta Švarcová

Padly však i další dotazy. Kontrolovat, zda je sýr opravdu sýrem nebo zda je v párku vůbec nějaké maso, na to už jsme si zřejmě zvykli. Je však podle Martina Klanici normální, že prodejce hraje se spotřebitelem hru, v níž vítězí ten, kdo informace o produktu poskytne tím nejmenším a nejnečitelnějším písmem? A nejedná se o hazard se zdravím obyvatel? 

Záznam celého rozhovoru s Martinem Klanicou a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu. 

Může vlastně prodejce nazvat špekáčky buřtem a doufat, že složení neodpovídající stanoveným parametrům nebude důvodem pro pokutu? A nechystá se v české legislativě změna, která by omezila používání levných potravinových náhražek? Také na to Martin Klanica odpověděl v rámci on-line rozhovoru po 11. hodině. 

HOST: Martin Klanica - vrchní ředitel SZPI
na Vaše dotazy odpověděl 9. února 2012 od 11 hodin

otázka:

Dnešní on-line rozhovor s hostem pomalu končí.
(administrátor - 9.2. 2012 11:30)

odpověď:

Martin Klanica děkuje za vaše dotazy a všem posluchačům Radiožurnálu přeje pěkný zbytek dne.

otázka:

Dobrý den. Zaměřili jste se již někdy na potraviny z Číny-např. soju, česnek, zázvor ... zda neobsahují těžké kovy (kadmium apod.) Mám informaci, že sojové mléko obsahuje kadmium. Děkuji za odpověď.
(Marie - 9.2. 2012 11:13)

odpověď:

Kontrola dovozu produktů z Číny je prováděna standardně, a pokud je zjištěna nebezpečná potravina, vydáváme tiskovou zprávu jako varování spotřebitelům. Nemám informace o problému sójové mléko vs. kadmium.

otázka:

Za komunistů když řezník nedal do špekáčků maso podle normy tak ho zavřely za rozkrádání majetku a dnes je to zcela normální a legální. A když vidím co se vše prodává jako potraviny tam mám dojem že potravinová inspekce placená z našich daní je úplně na nic! A pokuty pro tyto novodobé kapitalistické zlatokopy jsou zcela směšné! Dík za odpověď
(Marie Podlesná - 9.2. 2012 10:22)

odpověď:

Parametry pro špekáčky jsou stanoveny i dnes a jsou kontrolovány. Pokud někdo nazve masný výrobek, který se svým vzhledem podobá špekáčkům, například opékáček nebo buřt, je to legitimní a nemusí splňovat parametry pro špekáček. Co se týká pokut, jsou zcela běžně ukládány v rámci správního řízení a tohoto institutu často využíváme. Na druhé straně jsem přesvědčen, že pokuta není cíl, ale prostředek k dosažení cíle.

otázka:

Podnikám v rychlém občerstvení a pravidelně mě pracovníci ČZPI navštěvují s čímž nemám problém. Naopak je s nimi mnohem příjemnější jednání než s pracovníky KHS. Viděl jsem ovšem ze zákulisí několik rychlých občerstvení vietnamských obchodníků a ti nevědí co to je HACCP natož aby tam někdy byl Váš pracovník. Protože kdyby tam někdy zavítali tak by je odvezli s infarktem.
(Martin - 9.2. 2012 9:46)

odpověď:

Provozovny poskytující služby stravování jsou dozorovány orgány ochrany veřejného zdraví (ministerstvo zdravotnictví), nikoliv SZPI. Nicméně prodejce potravin z řad vietnamských obchodníků kontrolujeme vcelku pravidelně a bohužel velmi často zjišťujeme nedostatky, takže rozhodně nelze říci, že by nebyli předmětem našeho zájmu.

otázka:

Dobrý den, je dovoz dotovaných zemědělských produktů z jiných států EU do ČR tak důležitý? Laikům se může jevit tento fakt jako znevýhodnění českých pěstitelů, kteří produkují mnohdy kvalitnější výrobky. Nebo je to jen zdání vyprovokované medii? Děkuji za odpověď
(Jirka Faltýnek - 9.2. 2012 9:46)

odpověď:

Dle mého názoru je celá dotační politika unie naprosto pokřivená a nevyrovnaná. Buď by měli dostávat všichni stejně, nebo dotace zcela zrušit. Pokud by nastala druhá varianta, jsem přesvědčen o tom, že by naši zemědělci svým úsilím a šikovností převálcovali zemědělce v některých členských státech, protože ti se drží nad vodou pouze díky vysokým dotacím.

otázka:

Ředitel říká, že je státní úředník. A že zákon nezakazuje napsat žlutým písmem na zlatém podkladě. Říká ale, že to musí být napsáno a možná i čitelně. Tohle čitelně není. Zákon také neříká, že má jít na záchod? Ať se probudí a za peníze daňových poplatníků koná. Novák
(Honza - 9.2. 2012 10:21)

odpověď:

Každá potravina je posuzována individuálně, a pokud chceme kontrolně zasáhnout, musíme mít dostatečnou argumentaci a právní jistotu, že si svůj názor a svůj kontrolní zákrok obhájíme třeba před soudem. V řadě případů jsme zakázali šarže potravin a uložili nápravná opatření z důvodu nečitelného označování.

otázka:

Jak hodnotíte kvalitu potravin ve fast foodech, McDonald´s, KFC a podobně. Je pravda, že tolik oblíbené kuřecí nugety jsou vyráběny z pasty, ve které jsou semlety veškeré zbytky z kuřete (kosti, pařáty, apod.) Děkuji za odpověď, hezký den
(Jiří Aujezdský, Hať - 9.2. 2012 10:23)

odpověď:

SZPI nekontroluje provozovny poskytující stravovací služby, ty jsou dozorovány hygienickými stanicemi.

otázka:

Rád bych se pana ředitele zeptal na ozařování potravin a jejich vliv na naše zdraví, děkuji
(Pavel Svoboda - 9.2. 2012 10:24)

odpověď:

Ozařování potravin patří k legálním technikám úpravy potravin za určitých podmínek. Jeho aplikace je povolena pouze pro určité komodity (typické je například koření). Pokud jsou dodrženy dávky (nesetkali jsme se za posledních několik let v této oblasti s problémem), žádný negativní vliv to nemá.

otázka:

Dobrý den, chystá se v legislativě nějaká zásadní změna, která zruší používání laciných náhražek v potravinách? Lze dovoz (výrobu) takových potravin zakázat? Děkuji
(posluchač z Tábora - 9.2. 2012 10:24)

odpověď:

Obávám se, že tak jednoduché to nebude. Pokud není právním předpisem přímo definováno, z čeho potravina nesoucí konkrétní název může být vyrobena, lze ji vyrobit z různých surovin, a pokud jsou tyto uvedeny na obale, nelze zamezit jejich uvádění do oběhu.

otázka:

Dobrý den, poslouchám Váš program a hned na začátku mne "trkla" do uší poznámka moderátorky: na našem trhu se objevují náhražky, které v Rakousku či v Německu nejsou. Moje otázka zní - proč to jinde nejde a u nás ano? Díky.
(Karel - 9.2. 2012 10:25)

odpověď:

Ani za našimi hranicemi to není v tomto ohledu ideální a bylo by naivní se domnívat, že na západ od našich hranic je všechno super. Jen tak mimochodem, největší potravinové kauzy za poslední roky "vygenerovaly" staré členské státy (BSE, E. coli atd.). Jsem přesvědčen, že bezpečnost potravin na trhu ČR je na velmi vysoké úrovni, jakostní parametry většiny potravin jsou také na dobré úrovni v celkovém měřítku. Jsou však komodity, výrobky a bohužel i provozovatelé, kteří se od tohoto standardu vychylují tím negativním směrem. Na ty primárně cílí naše kontrola.

otázka:

Dobrý den, zajímalo by mě, jak se kontroluje uvedená jakost zeleniny v obchodě? Často je na štítku uvedeno první jakost, ale zboží tomu rozhodně neodpovídá. Děkuji
(Katka - 9.2. 2012 10:26)

odpověď:

Ovoce a zelenina je v obchodní síti, ale i ve velkoobchodní síti našimi inspektory prověřována velmi často. Kontroluje se podle evropských předpisů, které platí identicky ve všech členských státech EU. To, jestli odpovídá deklarované třídě jakosti, je přednětem kontroly zcela standardně. Aniž bych se chtěl zastávat prodejců, velmi často je při otevření prodejny zboží (ovoce, zelenina) vyšperkováno a připraveno k prodeji ve špičkovém stavu. Po několika hodinách "práce spotřebitelů", po ohmatávání a přebírání hledaného kusu jdou parametry rapidně dolů. O to větší péči je nutné věnovat těmto prodejním úsekům ze strany provozovatelů.

otázka:

Prosím, zeptejte se vašeho hosta,na čí popud se mění normy (tj. poměr masa a mouky v klobásách apod.) Je to nějaká lobby?Koho vůbec napadne nahrazovat normální potraviny náhražkami?Je mi jasné, že jde o cenu, ale zajímá mě, od koho vzejde prvotní impuls ke změně. Děkuji.
(Lenka, Prostějov - 9.2. 2012 10:29)

odpověď:

Impulzy ke vzniku nebo změně právního předpisu mohou mít různý původ, standardně je iniciátorem příslušné ministerstvo, do jehož gesce předpis spadá. Po našem vstupu do unie je to ale složitější, protože většina potravinářské legislativy je zakotvena v právních předpisech společenství. V těchto strukturách prosadit specifickou změnu není sice nemožné, ale to běh na dlouhou trať.

otázka:

Dobrý den, mám osobní zkušenost s tím, že potraviny v chudých zemích jako je např. Ukrajina nebo Albánie jsou mnohem kvalitnější a tím i daleko chutnější než u nás. A jedná se přitom o celé potravinové spektrum. Přitom by člověk čekal, že to bude naopak. Že v bohatší zemi, kterou bezesporu jsme budou potraviny kvalitnější. Slanina, Špek, klobásky, hovězí i kuřecí maso, vejce všechno je jako opravdu z jiného světa. Děkuji za odpověď Brno
(Aleš Roztomilý - 9.2. 2012 10:44)

odpověď:

Bohužel nedisponuji žádnými daty a výsledky, které by vaše tvrzení vyvracely nebo potvrzovaly.

otázka:

Dobrý den, prosím o informaci, co se týče tzv. prodejen pro chudé - potravinové outlety s prodejem potravin, které mají prošlou DMT. Mají nějaká stanovená pravidla a podmínky pro prodej takových potravin?
(Mathesová Marcela, Nové Město - 9.2. 2012 10:47)

odpověď:

Prodej potravin s prošlým DMT (datum minimální trvanlivosti) je možný za určitých podmínek (na rozdíl od potravin s DP - datum použitelnosti, na obale značeno jako spotřebujte do). Podmínky jsou: oddělení od ostatních potravin, označení, že se jedná o potraviny s prošlým DMT, a musí být nezávadné. Obecné požadavky na hygienu prodejny jsou identické jako na jakékoliv jiné prodejny.

otázka:

Dobrý den, je pravda, že rozbory vzorků pro Vás dělají soukromé akreditované laboratoře - např. Eurofins ? Jako daňový poplatník bych očekával, že např. potraviny živočišného původu bude státní kontrolní orgán preferovat také státní laboratoře např. SVÚ ?! Druhý dotaz: je možné se s Vámi spojit - měl bych zájem u Vás pracovat? Děkuji za odpověď.
(Paul - 9.2. 2012 10:50)

odpověď:

Laboratorní rozbory provádíme ve vlastních laboratořích (máme dvě: Praha, Brno), nebo v laboratořích externích. Všechny musí být akreditovány a externí laboratoře musí mít pověření k provádění analýz a musí splňovat řadu dalších podmínek stanovených právními předpisy. Externí laboratoře využíváme jak státní, tak příspěvkové i soukromé. Výběr laboratoře je vždy prováděn v souladu s právními předpisy, a pokud vítězem "výběrového řízení" je laboratoř privátní, nevidím v jejím využívání žádný problém.

otázka:

Dobrý den, zajímalo by mě, jestli je pravda, že v zimě je veškerá zelenina bez vitamínů. Děkuji :)
(Monika - 9.2. 2012 10:59)

odpověď:

Obsah vitamínů, minerálů a dalších látek přínosných pro organismus je u ovoce a zeleniny variabilní a je ovlivněn druhem, způsobem pěstování, dobou sklizně, technikou posklizňové úpravy atd. Nelze vyloučit, že v průběhu roku obsah vitamínů a dalších látek klesá, nebo se naopak zvyšuje ve vazbě na vegetační období (jaro, léto, podzim, zima), zejména v kontextu dostatku světla. Říci ale, že v tuto dobu zelenina nemá vitamíny, je nesmysl.

otázka:

Mohou se ještě v tomto období konzumovat brambory vařené ve slupce, pokud nemají klíčky. Není zde již zvýšený obsah škodlivých látek? Děkuji za odpověď
(Farská - 9.2. 2012 11:04)

odpověď:

Pokud nemají klíčky a byly správně uskladněny (zejména ve tmě), to znamená, že nemají zelený povrch, nevidím v jejich konzumaci, i když budou vařeny ve slupce, žádný problém.