Michael Fokt, fotograf a cestovatel
Už od dětství chtěl pracovat se zvířaty, a tak je začal fotografovat. Řeč je o novináři a cestovateli Michaelu Foktovi, který je mimo jiné také držitelem ocenění Czech Press Photo. Ve čtvrtek si s ním povídala moderátorka Lucie Výborná.
„Už v pěti letech jsem každému říkal, že se chci věnovat zvířatům. A také jsem například zamořil dům pavouky, které jsem odněkud donesl,“ vzpomíná Michael Fokt na své dětství s tím, že postupem času dospěl k názoru, že nejlepší je pozorování zvířat přes objektiv.
Připomíná však také, že focení v přírodě bývá otázkou štěstí. „Hodně času jsem strávil focením pavouků skákavých,“ uvádí. „Nejdřív je musíte v přírodě objevit a pak čekat, protože potřebujete, aby živočich na snímku něco dělal,“ vysvětluje a připomíná, že makro snímky vyžadují precizní techniku.
Svůj pracovní kalendář přizpůsobuje přírodě. „Příroda nepočká. Různí tvorové si vybírají pro své činnosti ta nejlepší období,“ nastiňuje. „A tak mám často různé přátele na telefonu, kteří mi dají tip, kdy fotit,“ dodává k tomu.
Pro unikátní záběry přitom nemusíte cestovat daleko. „U Brna se na jaře shromažďují skokani, kteří v době páření krásně zmodrají. Bývají jich tam stovky, ale nejhezčí podívaná trvá asi jen čtyři pět dní,“ popisuje Michael Fokt.
Jak se vlastně fotografuje hmyz? Jak vzpomíná na focení nosorožce tuponosého? Riskuje při fotografování? A může si člověk odnést z makro fotografie děsivé zážitky? I to se dozvíte z audio záznamu rozhovoru.
Záznam celého rozhovoru s Michaelem Foktem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
