Napsat román o Věře Saudkové byla má povinnost, říká Marta Davouze o knize Celej Franz

„Když jsme se poprvé potkaly osobně, zjistily jsme, že jsme stejné krevní skupiny. Měla jsem ji moc ráda,” vzpomíná Marta Davouze na Věru Saudkovou. „Když zemřela, cítila jsem povinnost napsat o ní román. Její osud byl odrazem celého 20. století.”

Za druhé světové války ztratila Věra Saudková matku, v roce 1968 zažila neuvěřitelné zklamání, aby na ni poté tvrdě dopadla normalizace. Její život si zkrátka o románové zpracování říkal, a tak ho Davouze napsala.

„V románu jsem se snažila vysvětlit, proč byla ona i její manžel komunisté. Mnoho lidí totiž věřilo, že komunisté už nebudou lidi dělit na Židy a Nežidy. I proto se řada Židů dala ke komunistům, postupně z toho ale byli vyléčeni,” popisuje spisovatelka.

Za života mohla Věra Saudková třikrát emigrovat, a přece to nikdy neudělala. „Byla tu zakořeněná. Jako Kafka,” vysvětluje spisovatelka.

Marta Davouze teď doufá, že se jí knihu podaří vydat i ve Francii. A jak vysvětluje, není to jednoduché. „Sehnala jsem i překladatelku, ale Francouzi jsou trochu namyšlení, některí nakladatelé to dělají i tak, že nejprve musíte sama oběhnout knihkupectví, a teprve potom vám knihu vydají.”