Národní muzeum přebírají stavaři. „Zatím přijďte na Archu Noemovu do nové budovy,“ zve ředitel

17. duben 2015

Rekonstrukce Národního muzea v Praze začíná – smlouva se stavební firmou je podepsaná a historickou budovu přebírají stavaři. „Budeme pečlivě hlídat kvalitu a co se na stavbě děje,“ ubezpečuje ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Exponáty ale nebudou ležet v depozitářích – od 6. května se v nové budově Národního muzea otevírá veřejnosti přírodovědecká expozice.

Národní muzeum není jenom jedna budova a exponáty jsou k vidění na dočasných výstavách. Na podstatnou část zoologie se návštěvníci mohou podívat v rámci výstavy Archa Noemova v bývalé budově Federálního shromáždění. „Rozhodli jsme se, že nenecháme dlouho Pražany a návštěvníky Prahy bez expozice,“ nastiňuje.

Svědkem přestavby historické budovy ale zůstanou tři exponáty – slon s žirafou by neprošli při stěhování dveřmi a velryba, která by se rozpadla. „Pak je tu ještě mozek Františka Palackého, ale ten si odvezeme začátkem května,“ usmívá se.


Muzea se stávají cíli barbarských a necivilizovaných útoků

Historická budova by měla po rekonstrukci sloužit pouze návštěvníkům, administrativní provoz a pracovníci se totiž přestěhují do nové budovy. Celé muzeum se také stane bezbariérové.

„Rodiny s kočárky a dětmi se pohodlně dostanou do celého komplexu, vstup přes novou budovu bude vybaven zázemím pro lidi, kteří se nemohou dobře pohybovat,“ popisuje.

Okno do světa ukáže Afghánistán a Bhútán

V rámci nového cyklu Okno do světa v Náprstkovém muzeu se organizují výstavy u nás i v zahraničí – po celé Asii putují hrady a zámky, v Jižní Koreji je výstava skla. Naopak různé exponáty chce muzeum přivést z Filipín, které jsou zemí moře a zlata.

Čtěte také

Druhým až třetím rokem se připravuje afghánská výstava v Praze. „Doufejme, že brzy zahájíme s podporou naší armády a letectva transporty z Kábulu. Ale musíme počkat, až skončí ramadán,“ podotýká.

Michal Lukeš byl hostem moderátorky Patricie Strouhalové

Muzeum nechce předvést jenom památky a umění, ale ukázat, jakým způsobem Afghánistán fungoval před stovkami až tisíci let. „Mnoho lidí zemi vnímají jenom jako nebezpečné místo, kde se dlouho válčí,“ vysvětluje s tím, že přes Afghánistán šly důležité obchodní stezky a je kolébkou budhismu.

A další akcí je už domluvená výstava o Bhútánu, která bude postavená na textiliích, tkaninách, špercích, ale také fotografiích země. „To, že země byla zavřená, neznamená, že Bhútánci nejsou vzdělaní a kultivovaní,“ upozorňuje.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: prh
Spustit audio