Násilí všude kolem nás? Zlo se dobře prodává – odstraňte televizi, radí psychopatolog

Na rozdíl do sériových vrahů, kteří jsou pohánění směsicí duševních poruch a sexuálních deviací, je patologie masového vraha výrazně více přímým důsledkem sociální patologie, tedy nemocné společnosti.

„Zlo je vysoce infekční fenomén, člověk, který nemá vybudovanou toleranci, stresovou odolnost, obranu vůči zlu, tak k němu může být náchylný. Může ho vyhledávat a napodobovat,“ vysvětluje.

A v té souvislosti upozorňuje na vizibilitu zla činu Anderse Breivika, který znovu ožívá v myslích mnoha extrémních jedinců. „Všechny jeho dopisy, které dnes napíše z vězeňské cely, jsou veřejné na internetu. Byl vsazen za určité mříže, ale jeho myšlenka žije dál, a to je chyba,“ vysvětluje.

Čtěte také

Například ve Spojených státech dochází za poslední čtyři roky k 300% nárůstu masových vražd, a právě ty jsou v pětici nejsledovanějších zpráv. „Pokud děti stráví u médií, které nemají žádnou cenzuru ve smyslu zacílení na diváka, 6 hodin 32 minut denně, tak jejich výchovu nezabezpečují rodiče, ale média,“ říká.

Masoví vrazi touhu pomstít se společnosti chovají mnoho let před svým činem, není to náhodné vzplanutí

Jenomže na straně médií stojí velké finanční loby, které musí propagovat obsah, který přiláká zájem – zlo se všude na světě velmi dobře prodává. Jak ale odstranit tolik násilí všude kolem? „Na vaší straně třeba tím, že televizi vypnete a stanete se rešerší toho, jak informace budou k dítěti plynout. Nebo televizi úplně odstraníte,“ doporučuje.

Trocha sebelásky neuškodí

Říká se, že minulé století bylo stoletím deprese, 21. století zase obdobím narcismu. S tím souhlasí i Andrej Drbohlav, podle kterého narcismus prezentovaný sebeláskou je charakteristickým rysem dnešní doby. „Sociální sítě dávají propuknout různým podobám narcismu, ať už vizuálním nebo jiným, což může být semínkem celé řady problémů,“ míní.

Na druhé straně ale připouští, že určitá míra narcismu a sebelásky je nezbytná v rámci sociálního uplatnění – jde o sebezáchovný prvek. To také může pomoci při léčbě v rámci terapie. „Člověk tím, že se zaměří na sebe a začne se mít rád, může předejít celé řadě obtíží,“ připouští.

Andrej Drbohlav|foto: Prokop Havel

Problém ale nastává ve chvíli, kdy sebeláska začne ohrožovat ostatní, začne být rušivým elementem a znemožňuje spolupráci, s její silou ubývá empatie a porozumění. „Extrémů narcismu může být velké množství – nacházíme je ve vrcholné politice, managementu, ale také u lidí, kteří propadnou touze změnit svůj exteriér a podstupují desítky plastických operací,“ dodává.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.