Neurochirurgové používají při operacích mozku i „navigaci“ a papírové „záložky“, říká primář Jan Klener

Lidský mozek je složitý orgán, ve kterém nejsou orientační body. Primář Neurochirurgického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce MUDr. Jan Klener říká, že i lékaři se může stát, že dojde ke chvilkové dezorientaci a „ztratí se“, ale hlavní je podle něho neztratit hlavu.

Jaké to je, když se člověk poprvé dotkne mozku? „Každý začíná jako asistent, takže vidí zkušenější odborníky s mozkem zacházet a v určitých fázích do operace mírně zasahuje. Postupně dojde až k tomu, že má na svoji zodpovědnost první operaci, samozřejmě pod dohledem někoho zkušenějšího. Takže proces je pozvolný, ale pro každého je to veliká událost, když dělá svoji první operaci mozku,“ vypráví Klener.

Podívejte se na video záznam z celého rozhovoru:

Velká událost to byla i pro něho. Na svou první operaci si dobře pamatuje. Šlo o operaci mozkového nádoru a byl to pro něho pozitivní zážitek. Dělal ji zhruba před čtvrt stoletím, kdy ještě nebyly počítače ani mobilní telefony a teprve se začínalo s CT vyšetřením, takže operatér poprvé viděl mozek až ve chvíli, když otevřel pacientovi lebku.


Někdo říká mozku jogurt. Mozek sám o sobě je amorfní hmota. Má taky svou krásu, ale spíš nás fascinují okolní struktury, jako cévy, které se nějakým způsobem větví, pronikají do mozku, prostě ta anatomie. Myslím, že pro většinu neurochirurgů je to krásná věc. MUDr. Jan Klener odpovídá na otázku, jestli je mozek hezký

Dnes podle Jana Klenera lékaři vědí, co je čeká, kde je nádor uložen, jaký má tvar a podobně. S rozvojem technologií mají i spoustu pomocníků – třeba neuronavigaci: „Je to v podstatě to samé jako GPS. Máme mapu, to je magnetická rezonance, která je dělaná třeba den předem. Operujeme, máme nějakou sondu nebo ohnisko mikroskopu – to je ten náš přístroj, který namíříme na nějaké místo, a na monitoru vidíme na magnetické rezonanci jako na mapě, kde přesně jsme,“ popisuje primář Klener.

Při některých operacích, kdy jsou ohroženy řečové funkce, je dokonce potřeba pacienta probudit z narkózy, aby s lékaři komunikoval. Řečová centra se totiž nedají monitorovat v narkóze. Pacient je na to pečlivě připraven už před operací a po probuzení třeba pojmenovává obrázky nebo opakuje slova.

Když není odezva pacienta taková, jakou lékaři předpokládají, operaci přeruší a počkají, jestli dojde ke změně. Na místo v mozku si pak dají „záložku“, aby věděli, že se v tom konkrétním místě nemá pokračovat: „Jsou to taková čísélka, kousky sterilního papíru. Položíme na mozkovou kůru papír a potom si uděláme mapu, kde danému číslu odpovídá pozitivní nebo negativní odpověď, abychom si nemuseli všechno pamatovat.“

MUDr. Jan Klener

Jak probíhá operace trojklanného nervu? Jak člověk přijde na to, že má prasklou výduť? A je neurochirurgie adrenalinový sport? Poslechněte si celý rozhovor s MUDr. Janem Klenerem. Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autoři: lvb , jpr
Spustit audio