Oslavy 28. října? Už to není narozeninová párty první republiky, říká František Štambera
Oslavy vzniku Československa se měnily v proudu času – za první republiky se nesly v duchu narozeninové párty, později byly ponuřejší, každému režimu se hodily jinak. Lepší oslavy by si ale republika zasloužila i dnes. Takový je názor historika a kurátora Oddělení novodobých českých dějin Národního muzea Františka Štambery.
Za první republiky byl 28. říjen takovou narozeninovou párty Československa – byly otevírány nové budovy, školy, upisovány dary na zlatý poklad. Ponuřejší atmosféra pak přišla v roce 1938, kdyby byla republika připravena o část území.
„Během druhé světové války to byly tiché oslavy, Češi si nekupovali tisk nebo nejezdili tramvají, aby vyjádřili nesouhlas s režimem,“ připomíná.
A jak vnímá oslavy vzniku Československa dnes? „Oslavy nejsou takové, jaké by si republika zasloužila, měly by být spontánnější, už to není taková ta narozeninová párty první republiky,“ upozorňuje.
Zásadní vliv sehrály legie
Počátky úvah Čechů a Slováků o společném státu můžeme hledat už v 19. století, čechoslovakismus jako takový byl ale podle něj umělý konstrukt. „Měl později řešit problémy v Československu s ohledem na počty Němců,“ vysvětluje.
Zásadní vliv na zrod Československa sehrál vznik československých legií – teprve s vojenským vystoupením na sebe československá věc upozornila, objevilo se, že tady jsou desetitisíce mužů, kteří jsou ochotni bojovat za neexistující zemi. Jejich výsledky ohromovaly Spojence.
Připomíná také, že v době vzniku samostatného Československa si národy Čechů a Slováků nebyly přirozeně blízké – Slováci byli součástí té uherské části monarchie, Češi zase rakouské.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
