Petr Koura o filmu Krycí jméno Holec: Historický film nemusí být vždy dezinterpretace

6. září 2016

Dějiny 20. století se dají dobře vyprávět i přes filmové plátno, a proto nejenom k historii, ale i k filmům má blízko historik a politolog Petr Koura, který je také poradcem filmařů při natáčení historických filmů. „Historický film ne vždy musí být překroucená dezinterpretace, jak to známe z komunistických velkofilmů o druhé světové válce,“ říká.

Jeho poslední filmový počin je špionážní film Krycí jméno Holec, který osvětluje srpnové události roku 1968 – co předcházelo a co přišlo potom. „Film sám o sobě je konstrukt, vždy je to interpretace režiséra,“ vysvětluje.

Když četl první scénář k česko-rakouskému thrilleru, tak přiznává, že se zděsil, protože historických nepřesností bylo trochu více, na druhé straně z pohledu filmového fanouška byl napsán krásně. „Tvůrcům jsem řekl své námitky, a oni podle mých připomínek scénář radikálně překopali,“ upozorňuje.

Film vypráví příběh mladého režiséra, který nemá v lásce komunistický režim, ten zase nemá rád jeho, natočí srpnové události v Praze, střelbu v ulicích a zoufalou atmosféru – tyto záběry doručí šéfovi rakouské televize, ten je odvysílá a celá svět se dozví, co se v Československu děje. Hlavní postava filmu je inspirovaná režisérem Janem Němcem.

Šéfek rakouské televize byl tehdy novinář Helmut Zilk, později ředitel rakouské televize a zároveň agent komunistické StB, objevily se ale také informace, že byl i agentem amerických tajných služeb, tedy dvojitý agent.

Petr Koura

V 80. letech pak začala jeho politická kariéra, byl také starostou Vídně. „Je příkladem osobnosti, která není černobílá, najdeme tam velice pozitivní momenty,“ upozorňuje.

Skutečné záběry Jana Němce jsou proslulé a ve své době šly do celého světa, zhlédly je miliony diváků, později se objeví například ve filmu Nesnesitelná lehkost bytí.

Audio záznam všech rozhovorů si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: prh
Spustit audio