Petr Svoboda

Šlechtický rod se zubří hlavou ve znaku podle legendy vznikl tak, že jistý uhlíř Vaněk se vypořádal se zuřivým zubrem, který škodil v území horní Svratky, kde se nachází právě hrad Pernštejn. Zubr chtěl jednoho dne zaútočit na Vaňkův dům, uhlíř si však zubra ochočil, krmil ho chlebem a protáhl mu nozdrami houžev z proutí. Když ochočené zvíře dotáhl na blízky hrad Zubrštejn, kde sídlil markrabě, dostal nejen šlechtický titul, zubra do znaku, ale také majetky v okolí.

Pernštejn sice zůstal hlavním sídle rodu Pernštejnů, ale rod se rychle vzmáhal a v průběhu času získal mnohá panství a města na Moravě. Za Viléma z Pernštejna pak rod přesídlil do Čech. Zde se jejich hlavním sídlem staly Pardubice, ale patřilo jim například i panství Hluboká, město Litomyšl s nádherným renesančním zámkem a desítky dalších panství a měst.

Pernštejnové, kteří se nezřídka dožívali vysokého věku i 70 let a jejichž rodové heslo znělo: „Kdo vytrvá, zvítězí“, se do české historie zapisovali čtyři stovky let. „Samozřejmě mezi nimi nebyli jen kladní hrdinové, ale také několik padouchů,“ přiznává Petr Svoboda. Prvním historicky doloženým Pernštejnem je Gotthard z Medlova, roku 1631 pak Pernštejnové vymírají.

Jací byli význační Pernštejnové a jaké byly černé ovce tohoto velkolepého rodu? Proč, když historici vtipkují, říkají o Oldřichovi z Rožmberka, že je prvním velkým českým tunelářem, a o Pernštejnech, že jsou to vynálezci globální úvěrové krize? Jaký bude Pernštejnský rok na památkových objektech? Spí v zimě všechny státní hrady a zámky jako Šípkové Růženky? I na tyto otázky přišla řada v rozhovoru Václava Žmolíka s hlavním kastelánem Národního památkového ústavu Petrem Svobodou.

Záznam celého rozhovoru s Petrem Svobodou a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.