Pražské Primátorky – 103. ročník mikrofonem Radiožurnálu
Vltava dnes v Praze zažívá velký svátek – už 103. ročník slavného závodu Pražské Primátorky. Co se dá zažít během veslařského klání s tak dlouholetou tradicí? Patricie Strouhalová se zeptá známého kardiochirurga profesora Jana Pirka. Přijdou také úspěšní veslaři Václav Chalupa a Mirka Topinková Knapková. A detaily ohledně závodu přiblíží organizátor Primátorek David Douša.
Prvním hostem v karavanu Radiožurnálu byl profesor Jan Pirk, který patří mezi pravidelné návštěvníky Primátorek. „Veslování je nádherný sport. Veslaři jsou opravdu sportovci tělem i duší – nikdy z toho nebudou bohatí, nikdy z nich nebudou Jágrové nebo ligoví fotbalisti, dělají to z lásky k tomu sportu,“ říká Jan Pirk a dodává zajímavost: veslaři mají největší vitální kapacitu plic.
Přiznává ale, že osobně si veslování nikdy nevyzkoušel, i když pro něj voda není cizím živlem. „Ještě na medicíně jsme hodně jezdili divokou vodu. Veslování jako takové jsem ale nikdy nedělal. My jsme sjížděli řeky, dělali jsme vodní slalom. Teď už jezdím spíš na jachtu do Chorvatska,“ dodává Jan Pirk se smíchem.
#Primátorky znají svého vítěze v mužské osmě. Stal se jím tým Dukla/ČVK Praha o 0,36s před týmem Dukly. pic.twitter.com/RanervYhFR
— Radiožurnál (@Radiozurnal1) 5. června 2016
První Primátorky byly jen jedním závodem
Na letošní Primátorky se přihlásilo 1274 veslařů ve 175 posádkách, což je celkový rekord. Účast překonala i jubilejní 100. ročník. „Do roku 2000 byly Primátorky ryze českou záležitostí, dokonce platil oficiálně zákaz startu zahraničních posádek, což dodnes znamená to, že suverénně nejpočetněji jsou zastoupené české posádky. S nadsázkou říkáme, že kdo umí veslovat a má loď, je o primátorkovském víkendu v Praze na Vltavě a jezdí,“ říká organizátor závodu David Douša.
Primátorky vznikly v roce 1910 trochu na truc. Češi byli úspěšní veslaři už v 19. století a Rakušanům ani Němcům se nelíbilo, že je poráží – proto zakázali na svých závodech start českých posádek. Češi si tedy založili vlastní závod a také zakázali start cizincům. „V roce 1910 tvořil Primátorky jen jeden jediný závod osmiveslic – zúčastnily se tři. Teprve postupně se k Primátorkám začaly nabalovat další závody,“ uvádí David Douša.
Vyhrát Primátorky bylo bezvadný
A jaké byly Primátorky v minulosti? „Primátorky miluju,“ říká Jaroslav Starosta – pamětník Primátorek, který během své reprezentační kariéry získal jako člen čtyřky s kormidelníkem stříbro a bronz z mistrovství Evropy, v posádce čtyřky bez kormidelníka mu jen těsně unikl cenný kov na olympiádě v Římě v roce 1960.
„Začal jsem je jezdit jako mladý. Když jsem byl na vojně jako záklaďák, byl jsem v Dukle Terezín, tak jsme jeli Primátorky a vyhráli jsme – to byl rok 1957. Bohužel cíl byl dole u Jiráskova mostu, takže to nebylo ono, bylo tam málo místa. Nebyla to žádná velká sláva, ale bezvadný.“ Od té doby jezdil Jaroslav Starosta Primátorky až do roku 1968.
Venku je krásně a my vysíláme z Rašínova nábřeží. Až do dvou odpoledne. #rstream pic.twitter.com/qjieWpINqf
— Radiožurnál (@Radiozurnal1) 5. června 2016
Veslice ČVUT počtvrté v řadě zvítězila
V pátek závodily univerzitními osmy. Záštitu nad nimi převzal rektor ČVUT profesor Petr Konvalinka. Letos jelo unikátních 14 posádek. „Vedli jsme si výborně. Myslím, že osmiveslice ČVUT zvítězila počtvrté v řadě, jinak popáté v šesti ročnících, a velmi dobře se umístila i loď ČZU a UK,“ říká profesor Konvalinka. V rozhovoru s Patricií Strouhalovou mluvil i o unikátním modelu kanálu pro hry v Riu, který před dvěma lety vybudovali ve vodohospodářské laboratoři.
Vítěze jsem tipoval špatně
Ve vysílácím karavanu Radiožurnálu byl i předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval, který se přiznal, že letošního vítěze Primátorek tipoval špatně. Mluvil nejen o Primátorkách, veslování a kanálu v Riu, ale i o problému se startem Martiny Sáblíkové na blížící se olympiádě, který je v ohrožení.
Do čtvrtečního odpoledne si mysleli, že je mezi nominovanými. „Nikdo nepočítal s tím, že by se do časovky, což je elitní disciplína v rámci toho cyklistického závodu, mohl kvalifikovat někdo, kdo není cyklistou a kdo se nekvalifikoval do toho velkého cyklistického pelotonu,“ komentuje věc Kejval a dodává, že začala diplomatická jednání o účasti Sáblíkové na olympiádě v Riu.
Vítězná ženská osmiveslice pražských Primátorek s Mirka #Knapková Topinková #primatorky pic.twitter.com/6SarrqsvRQ
— ASC Dukla (@ASCDukla) 5. června 2016
Moc jim do toho nekecám
Úspěšný veslař Václav Chalupa byl celkem 6x na olympijských hrách, nejvíce ho proslavilo stříbro z Barcelony. V Riu by přál zlatou medaili Ondřeji Synkovi a obhájení medaile Mirce Topinkové Knapkové, fandí ale i dalším. Momentálně zastupuje ústředního trenéra české reprezentace, a jak se smíchem říká, sportovcům do tréninku „moc nekecá“.
Na olympiádě se podle něho člověk vždycky trochu rozpůlí. „Jde o výkon jako takový, ale olympiáda je obrovský zážitek – atmosféra, kterou můžete zažít jen tam. Sejdou se tam sportovci z celého světa, působí to na vás hrozně silně. Musíte si uvědomit, proč tam jste – jestli pro to to vnímat, nebo pro výkon.“
Závod jsem si užila
Posledním hostem Patricie Strouhalové byla Mirka Topinková Knapková, která za sebou měla vítězství své osmiveslice v Pražských Primátorkách, které si moc užila. Zároveň to byl její poslední závod v České republice před olympiádou. Na kanále v Riu se byla podívat asi před dvěma lety a byla fascinovaná.
„Měla jsem možnost se projet na tom jezeře, ale nebyla jsem tam na žádném tréninkovém soustředění, nebo že bych tam strávit delší čas, ale byla jsem se jen podívat na to prostředí, kde to bude, jak to vypadá. Ani nevím, že by tam byla špinavá voda, spíš jsem se koukala kolem – byla jsem fascinovaná, že to je uprostřed města, protože spousta veslařských kanálů je mimo civilizaci.“
Audio záznam rozhovorů si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
