Při představení mi přicházejí nápady shůry, jinak už dost zapomínám, říká Arnošt Goldflam
„Já su takový dětinský. Doma mě za to kárají a říkají, že se chovám nepřístojně.” I to o sobě před časem napsal herec, moderátor a spisovatel Arnošt Goldflam. „Když kolem mě například projíždějí auta, rád si hraju na kovboje a střílím jim rukama po pneumatikách,” vysvětluje v rozhovoru s Lucií Výbornou.
Nedávno prý dostal strach, že „na stará kolena” začíná zapomínat. Začal proto vytvářet nejrůznější improvizovaná představení s příběhem: napůl v nich hraje, napůl vypráví. „A to je adrenalin,” říká Arnošt Goldflam.
„Tahle představení trvají hodinu a půl a přitom k nim mám připravenou vždy jen kratičkou osnovu. Během představení ke mně pak nápady přicházejí shůry,” popisuje.
Inspirací se pro něj může stát cokoliv, ať už člověk, nebo věc. Jednou tak třeba našel starou tatínkovu krabici. Velkým písmem se na ní skvěl nápis Staré nepotřebné hadry - a dala vzniknout pohádce O nepotřebných věcech a lidech.
Snílek Arnošt Goldflam
„Mám několik notýsků, do kterých si zapisuju nápady a vzpomínky. Někdy se ukáže, že nápad přežije - a přežije-li, potom stojí za zpracování,” popisuje.
Jsem snílek. Nesu si to s sebou z dětství. Tatínek totiž byl kutil a nutil mě pomáhat. Když jsem tak stál vedle něj s kleštěmi, má mysl bloudila bůhvíkde.
Fantazii je podle něj možné natrénovat. „Musím k práci usednout každý den, musím mít pravidelnost. Studenty nutím na hodinách psát: je jedno, že to bude blbé, ale musí psát. Tak se naučí spustit fantazijní motor na povel,” vysvětluje.
Kromě Arnošta Goldflama byl hostem Lucie Výborné i výtvarník Petr Nikl. Rozhovor s oběma muži si poslechněte kliknutím na odkaz v tomto článku nebo v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
