Víte, co jíte? Ostrovy z plastů brázdí oceány, řešení zatím neexistuje, varuje Jan Freidinger z Greenpeace

23. duben 2018

Kosmetika, syntetické oblečení nebo otěr pneumatik. To všechno je zdrojem takzvaných mikroplastů – různorodých úlomků plastů menších než 5 milimetrů. A ty jsou dnes prý doslova všude. „Dokonce i ve vzduchu,“ varuje v rozhovoru s Lucií Výbornou Jan Freidinger z hnutí Greenpeace.

Stačí přitom málo. Vyrazíte si ven zaběhat, oblečete si na to tričko ze syntetické směsi – a je „vymalováno“. „Vlákna degradují a uvolňují se. Plastové znečištění je všudypřítomné a netýká se jen vzduchu, ale i půdy,“ upozorňuje Jan Freidinger.

Jejich vliv na lidské zdraví naštěstí není nijak zásadní. Přesto někteří vědci upozorňují: mikroplasty prokazatelně škodí ve vodním prostředí. A důkaz o tom, že v lidském organismu je tomu jinak, zatím neexistuje.

Ostrov z odpadků

Ve vodě přitom mikroplasty dokážou napáchat skutečné škody. Už dnes například v Tichém oceánu krouží obrovský ostrov, který ale dosud žádné mapy nezaznamenaly. Vznikl totiž z mikroplastů. „Podobných plastových skvrn je celá řada. Nejde ale jen o to, co je vidět: plast se rozprostře napříč vodním sloupcem, nejvíc plastového znečištění je u dna.“

Čtěte také

Takže pokud milujete mořské ryby, tak zpozorněte. Vědci už dokázali, že mikroplasty se nacházejí i v nich. „Většinou se nacházejí ve střevech, proto bych to nedramatizoval. Pokud ale jíte třeba mušle, které se jedí i s vnitřnostmi, obsah mikroplastů bude samozřejmě daleko, daleko vyšší.“


Vědci už prý našli látku, která dokáže mikroplasty „požírat“. „A existuje i celá řada organismů, které dokážou pasty rozkládat. Například mouční červi umí rozkládat polyethylen,“ říká Jan Freidinger.

Na plovoucích ostrovech z plastů by nás tak mělo trápit především to, že jde o skutečně globální problém. „Zamořili jsme celou planetu a zatím neexistuje řešení, jak oceány vyčistit, na rozdíl třeba od problematiky změny klimatu,“ upozorňuje Jan Freidinger.

Co tedy proti plastovému znečištění můžeme udělat my sami? „Vzpomeňme na 80. léta, kdy jsme každý týden chodili vracet lahve od minerálek a igelitová taška byla vzácnost. Bohužel jsme se to postupně odnaučili. Přesto má dnes západní Evropa obrovskou moc v síle spotřebitelů. Velké firmy tu slyší na to, co spotřebitelé chtějí.“ Spotřebitelé tak mohou na firmy tlačit, aby místo plastů používaly jiné materiály.

autoři: lvb , als
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.