Za cílem se mi poslední čtyři roky vměstnaly do pár minut, říká bronzová olympionička Karolína Erbanová

22. únor 2018

Čtyři roky už sice bruslí v Nizozemí, přesto je prvním místem, kde chce po olympiádě slavit, české Vrchlabí. V rozhovoru s Lucií Výbornou to říká bronzová olympijská rychlobruslařka Karolína Erbanová. „Tomu, že mám bronz, už věřím. Po konci závodu ale přišlo hodně emocí, uplynulé čtyři roky se vměstnaly do pár minut,“ připomíná svůj emotivní zisk bronzové medaile, v němž nechyběly ani slzy.

Dnes je úspěšnou rychlobruslařkou, všechno přitom původně mohlo být úplně jinak. Jako malá totiž chtěla dělat hokej. „Když za mnou přišli s rychlobruslením, vůbec jsem netušila, o co jde,“ směje se Erbanová.

Během své sportovní historie už má za sebou několik velkých změn. Nejprve se z hokejistky stala rychlobruslařkou. A když pak zjistila, že skupina trenéra Petra Nováka směřuje spíš k vytrvaleckým tratím, prostě se sbalila a odjela trénovat do Holandska.

„Vzala jsem dvě tašky, brusle a odjela. Vůbec jsem nevěděla, kam jedu,“ přiznává rychlobruslařka. „Ze začátku to byl život s Google Maps a s Google Translatorem. První rok byl vabank.“

Nevěděla jsem, co je přede mnou, za mnou

Pojďme ale nyní na olympijskou trať do jihokorejského Pchjongčchangu. Často se říkává, že v rychlobruslení není dobré jet v úplně posledním páru. „Jela jsem s největší favoritkou, byla jsem ráda, že jsem v posledním páru nejela. Trať je stejná, ale člověk už ví předchozí časy, jde o to, jak to ustojí. I maličkosti hrají roli,“ popisuje Erbanová.

V předposlední jízdě se před ni o setinku dostala korejská závodnice I Sang-hwa. A na startu čekaly další dvě soupeřky. „Zjistila jsem to až v mix zóně, vůbec jsem nevěděla, co se děje přede mnou a za mnou,“ směje se.

autor: als
Spustit audio