Tomáš Klus: Hudbu vnímám jako rituál, který spojuje různě smýšlející lidi
Tomáš Klus je hudebník, který je zároveň mimořádně obdařen slovy. Není někdy z mluvení unavený? „Jsem, a jsem dost často unavený ze sebe. Učím se vypínat, a to tím, že cíleně mlčím. Zavřu svá mluvidla, i ta vnitřní, která se vám snaží neustále diktovat, že byste měla něco v tuto chvíli říct,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou.
Na prvním koncertě v současné době probíhající RecyKlus Tour obdržel Tomáš Klus s kapelou certifikát o nejdelší generální pauze. Více než rok nekoncertoval, nedělal rozhovory, jen natočil seriál. Pauzu měl prý proto, že chtěl vystoupit z vlaku, o kterém si nebyl jistý, kam jede.
Jaké bylo pro Tomáše Kluse dostat k narozeninám Wabiho Daňka?
„Turné, které bude pokračovat na jaře, se týká jednak toho, že je tu nějaká kariéra, v rámci které se dají recyklovat písničky, a pak je tady Tomáš Klus, který by se měl taky zrecyklovat. To se teď děje. Jsem v procesu recyklace, kdy v sobě nacházím věci, které už nejsou potřebné – je to třeba velké množství slov,“ jmenuje Tomáš Klus.
Hudbu vnímám jako rituál, jako něco, co spojuje různě barevné, různě smýšlející lidi. Když přijdu na koncert, vezmu si nástroj a začnu zpívat, tak je to pro mě jenom o tom, že můžeme spolu s těmi lidmi sdílet radost z daru hudby. TOMÁŠ KLUS
To nejdůležitější, co si podle něho potřebujeme v životě zodpovědět, abychom obstáli, je otázka: Kdo jsme? Ztvárňujeme tu totiž nějakou roli a potřebujeme vědět, jaká to je. A také znát svůj názor.
Když byl Tomáš Klus malý, obrážel s tatínkem folkové festivaly. Tenkrát si podle svých slov zpíval Nedvědy, kteří byli guruové této scény a i pro něho byli určující. „Nejstěžejnější píseň mého dětství je Žalmanova Ho ho Watanay, tu mi táta zpíval před spaním,“ vzpomíná.
Zahraje si někdy s Jaromírem Nohavicou? Jaká energie se skrývá v jeho kapele? A jak v sobě docílil toho, že přestal hromadit věci? Poslechněte si celý rozhovor s Tomášem Klusem. Audio záznam všech rozhovorů si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
