Kdybych se vzdala klavírů, Antonín Petrof by se otáčel v hrobě, tvrdí jeho pravnučka
Osud Antonína Petrofa by mohl připomínat pohádku. Vyučený truhlář objevil v kostele starý klavír, který se mu tak zalíbil, že se rozhodl vyrábět klavíry. A že jde o reálný příběh, dosvědčila v Hostu Radiožurnálu Zuzana Ceralová Petrofová.
„Minulý rok jsme vypracovali rodinný almanach a vyhledávali jsme s našimi archiváři v pramenech,“ přisvědčuje. V minulosti nebyl na českém území žádný výrobce klavírů. A tak se Antonín Petrof vydal na vandr a u svého strýce se učil základy výroby těchto hudebních nástrojů. „Pracoval pár let u konkurence a pak vyrobil svůj první klavír,“ popisuje Zuzana Ceralová Petrofová.
Ten historicky první je v současné době nezvěstný, ale jeden z prvních čtyř si můžete prohlédnout v Hrádku u Nechanic. Jde sice o unikát, ale jak Zuzana Ceralová Petrofová připomíná, hodnota klavírů lety nestoupá. „Mění se zvuk, zraje, je hlubší a mohutnější. Jenže nástroj má i mechanickou část, která se ohraje a je třeba ji časem vyměnit,“ vysvětluje.
Podle jejích slov musel být Antonín Petrof odvážný. „Hledal díru na trhu a věděl, že jsou klavíry moderní,“ uvažuje v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou. Na druhou stranu však někdy uvažuje, proč se do toho všeho její pradědeček vlastně pouštěl. „Piano je totiž tak složité – musí dobře nejen vypadat, ale i hrát,“ dodává.
Jaký vliv má celková konstrukce klavíru na jeho zvuk? A budou i děti Zuzany Ceralové Petrofové pokračovat ve výrobě klavírů? I to jste mohli slyšet mezi 10. a 11. hodinou.
Audio záznam rozhovorů si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka