Příznaky mrtvice nepodceňujte, rozhodují minuty, připomíná Aleš Tomek z Neurologické kliniky FN Motol
Nejrizikovějším faktorem mrtvice je věk, ten lékaři vyléčit neumí, postavit se mu lze jen čelem. Cévní příhoda je druhým nejčastějším důvodem úmrtí, přesto se lidé více obávají infarktu. Aleš Tomek z Neurologické kliniky FN Motol ale připomíná, že mrtvice je zlá nemoc a příznaky není dobré podceňovat.
Na rozdíl od infarktu u mrtvice existují desítky různých příznaků a každý pacient vypadá trochu jinak – porucha zraku, dvojité vidění, točení hlavy, zvracení nebo ochrnutí poloviny těla. „I záchranáři a lékaři s tím mají problém, pokud nejsou cévní neurologové,“ podotýká.
V Česku se využívá stále metody rozpouštění krevních sraženin, pro nejtěžší pacienty je dostupná takzvaná trombektomie, kdy je krevní sraženina vyndána přímo z těla ven pomocí mechanických systémů. „Taktika radikálně změnila výhlídky pacientů,“ říká s tím, že s těžkou mrtvicí před pár lety se domů v dobrém stavu dostalo 20 % pacientů, nyní je to více než 50 %.
U případů samostatně žijících osob s těžkou mrtvící je potřeba pravidelně udržovat kontakt, alespoň dvakrát denně zavolat nebo využívat seniorské alarmy. V případě lehkých příznaků je pak nutné nic nepodceňovat a volat doktora.
Když budu léčit pacienta za hodinu od vzniku příznaku, tak má více než 50% šanci, že dopadne dobře. Když ho budu léčit někde kolem 6 hodiny, tak ta šance je rázem kolem 20 až 30 %. ALEŠ TOMEK
Důležité totiž je, aby pacienti přišli včas – každou minutu trvání mozkové mrtvice odumře dva miliony mozkových buněk. „Lehké příznaky, které člověk podcení a jde se s nimi vyspat, se během moci může zhoršit,“ varuje.
Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.