Problémem čistoty českých vod jsou vesnice. Na vlastní čističky ale nemají, tvrdí hydrolog Bohumír Janský

Bohumír Janský - Foto: Marián Vojtek

Bohumír JanskýFoto: Marián Vojtek

Jak jsme na tom s vodou v Česku? A kde je v současnosti největší problém v její kvalitě? Ptáme se slavného profesora Bohumíra Janského, který na přelomu tisíciletí přepsal učebnice zeměpisu a za nejdelší řeku světa určil v náročných expedičních podmínkách peruánskou Amazonku.

Od dětství až po studium na vysoké škole zvládl Janský v jednom povodí, tvrdí se smíchem. Ačkoliv je považován za experta na jižní Ameriku, doktorskou práci psal na kvality vody v Čechách. 

„Podařilo se vyčistit velké řeky, bohužel jsme došli tak na úroveň obcí s 2000 obyvateli a dál se to nepodařilo. To je problém venkova obecně, neinvestovali jsme do malých čistíren, vesnice na to nemají.“
hydrolog Bohumír Janský

„Když si vezmu Vltavu z dob totality, kdy jsem dělal atlas kvality vody, řeky měly skoro všechny červenou barvu, což je 5. třída jakosti. Dnes máme v Praze vodu 2. a 3. třídy a mohli bychom ji používat na pitnou,“ tvrdí profesor. „Není to potřeba, máme dost vody ze Želivky a Káraného.“ 

V čistotě vody jsme udělali obrovský krok vpřed. Problém ale ukazuje Janský na příkladu zálivu Mastník na Slapské přehradě. „V povodí Mastníku je celé Sedlčansko, mnoho vesnic a je tam minimálně čistíren odpadních vod,“ upozorňuje. 

Jezuitský páter Samuel Fritz byl trutnovský rodák, český cestovatel a kartograf. Je autorem první podrobné mapy Amazonky od pramene až po ústí, na níž pracoval mezi lety 1689–1691.

Jezuita Fritz se zmýlil o tisíc kilometrů 

Expertem na Jižní Ameriku se stal shodou mnoha náhod. „Ocitl jsem se tam naprosto neplánovaně. Téma Amazonka, které mi tam místní geografové předhodili, od toho už se nedalo odejít. Musím tam zůstat a možná tam i zakončím své žití,“ směje se hydrolog. 

Prameny Amazonky našla expedice na jihu Peru, jezuité určili pramen ve středním Peru v jezeře ledovcového původu. „Současné prameny se nacházejí v jiné části Peru. Suché a sopečné. Neměli to šanci najít. Ani o to nešlo, první mapa, kterou vytvořil se jmenovala Rio Maraňon, ne Amazonas.“ 

„Ledovce ubývají před očima, v našem území v pramenné oblasti poslední ledovec zmizel v roce 2008. Krajina už není tak malebná, jako když jsme hledali prameny. To je realita a my teď zkoumáme, jak se změna klimatu projeví v horách, co všechno je ovlivněno, hlavně vodní zdroje.“
hydrolog Bohumír Janský

S prameny jsou Češi spojeni dodnes. Naposledy byli v Amazonii opravovat klimatickou stanici. „Umístili jsme ji dokonce výše, než jsou prameny. Všechno co naměří vysílá přes družici, pracuje sama automaticky. Je to důležité pro výzkum odlednění,“ vysvětluje Janský. 

Česká meteorologická stanice v Peru je celosvětově nejvyšší měřící stanicí v 5280 metrech. Vyrobila ji rodinná firma z Českých Budějovic a funguje od listopadu 2016. 

Autor:  Patricie Strouhalová  (pst), Jakub Wojtovič
Pořad: Host Lucie Výborné  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: pondělí-pátek 9:05; sobota-neděle 10:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus
 

Sledujte nás

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace