Problémem čistoty českých vod jsou vesnice. Na vlastní čističky ale nemají, tvrdí hydrolog Bohumír Janský
Jak jsme na tom s vodou v Česku? A kde je v současnosti největší problém v její kvalitě? Ptáme se slavného profesora Bohumíra Janského, který na přelomu tisíciletí přepsal učebnice zeměpisu a za nejdelší řeku světa určil v náročných expedičních podmínkách peruánskou Amazonku.
Od dětství až po studium na vysoké škole zvládl Janský v jednom povodí, tvrdí se smíchem. Ačkoliv je považován za experta na jižní Ameriku, doktorskou práci psal na kvality vody v Čechách.
Neinvestovali jsme do malých čistíren, vesnice na to nemají.
hydrolog Bohumír Janský
„Když si vezmu Vltavu z dob totality, kdy jsem dělal atlas kvality vody, řeky měly skoro všechny červenou barvu, což je 5. třída jakosti. Dnes máme v Praze vodu 2. a 3. třídy a mohli bychom ji používat na pitnou,“ tvrdí profesor. „Není to potřeba, máme dost vody ze Želivky a Káraného.“
V čistotě vody jsme udělali obrovský krok vpřed. Problém ale ukazuje Janský na příkladu zálivu Mastník na Slapské přehradě. „V povodí Mastníku je celé Sedlčansko, mnoho vesnic a je tam minimálně čistíren odpadních vod,“ upozorňuje.
Jezuitský páter Samuel Fritz byl trutnovský rodák, český cestovatel a kartograf. Je autorem první podrobné mapy Amazonky od pramene až po ústí, na níž pracoval mezi lety 1689–1691.
Jezuita Fritz se zmýlil o tisíc kilometrů
Expertem na Jižní Ameriku se stal shodou mnoha náhod. „Ocitl jsem se tam naprosto neplánovaně. Téma Amazonka, které mi tam místní geografové předhodili, od toho už se nedalo odejít. Musím tam zůstat a možná tam i zakončím své žití,“ směje se hydrolog.
Prameny Amazonky našla expedice na jihu Peru, jezuité určili pramen ve středním Peru v jezeře ledovcového původu. „Současné prameny se nacházejí v jiné části Peru. Suché a sopečné. Neměli to šanci najít. Ani o to nešlo, první mapa, kterou vytvořil se jmenovala Rio Maraňon, ne Amazonas.“
Ledovce ubývají před očima. To je realita a my teď zkoumáme, jak se změna klimatu projeví v horách a co všechno je ovlivněno, hlavně vodní zdroje.
hydrolog Bohumír Janský
S prameny jsou Češi spojeni dodnes. Naposledy byli v Amazonii opravovat klimatickou stanici. „Umístili jsme ji dokonce výše, než jsou prameny. Všechno co naměří vysílá přes družici, pracuje sama automaticky. Je to důležité pro výzkum odlednění,“ vysvětluje Janský.
Česká meteorologická stanice v Peru je celosvětově nejvyšší měřící stanicí v 5280 metrech. Vyrobila ji rodinná firma z Českých Budějovic a funguje od listopadu 2016.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
