Profesor Milan Zelený: Prezident by měl být představitelem sám sebe. Politika a prezidentura se neslučují

Fero Fenič při obnovení projektu GEN řekl, že pojem elita v Česku není vnímán tak positivně jako jinde ve světě a nepodařilo se ho nikdy rehabilitovat. „Nemyslím si, že je to takový problém. Výraz není nutný nijak přehánět. Možná, že si lidé myslí, že je to označení pro smetánku,“ zamýšlí se Zelený.

Elita je z výrazu Eligere a můžete si z něj odvodit elitu i ligu. Je to prostě výběr či volba podle nějakých kritérií. Tak jako ve sportu, aby byl nějaký přehled, co v určItém prostředí jsou lidé, kteří mají nějaký přínos pro společnost.profesor Milan Zelený

Podle profesora Zeleného je největší povinností elity, aby žila, tvořila a vytvářela příklad. „Nemají se chovat jako elita, ale mají pokračovat v příkladu, v práci a být výrazem dobré práce a dobrého úsilí.“

V roce 2012 se o něm diskutovalo jako o budoucím prezidentovi České republiky. Nakonec se rozhodl volby neúčastnit. S výhradami připustil i kandidaturu v roce 2018. Nakonec ale profesor Zelený nekandiduje.

„Zanevřel jsem na používání peněz v politice a nepovažuju soutěž, kdo sežene více milionů, za něco, co bych chtěl voličům, lidem a národu nabízet,“ vysvětluje Zelený. „Jsem přesvědčený, že politické pozice, obzvláště prezidentská, by se neměly kupovat.“

Politik je podle profesora Zeleného představitel skupiny a strany. „Myslím si, že prezident by měl být představitelem sám sebe, aby si v něm všichni lidé mohli nalézt něco, co hledají ve svých životech a co by chtěli vidět ve svém představiteli. Myslím, že politika a prezidentura se neslučují.“

Jaký je svět z globální perspektivy? „Procestoval jsem celý svět a pracoval na mnoha univerzitách, nikdy jsem se ale nesetkal s globálním světem. Ani s národem. Vždycky jenom s lidmi, jedinci, přáteli i nepřáteli. Myslím si, že pojem globálního světa, který vznikl v 70 letech a dnes je na odchodu, tak je přeceňován. Globální svět nepotkáte na svých cestách,“ vysvětluje profesor.

Přednáší na univerzitách v USA, Brazílii, Číně, Taiwanu nebo ve Zlíně. Kde se ale cítí doma? Sám sebe označuje profesor Milan Zelený za podobojí. „Ne buď a nebo. Můj domov je propojení, to cestování tam a zpátky. To mi vytváří pocit domova. Já vlastně domov nikdy neopouštím, protože ho mám na obou stranách oceánu, takže ať letím kterýmkoli směrem, tak letím domů.“