Host Radiožurnálu20. září  2017 v 09:53  

Puberta je velká záhada, člověk dozrává až po třicítce, říká endokrinolog Jan Lebl

Jan Lebl - Foto: Luboš Vedral

Jan LeblFoto: Luboš Vedral

V historii se lidstvo nikdy nemělo tak dobře jako dnes. „A je to na něm vidět. Můžeme plně využívat vrozený potenciál k tělesnému růstu. Proto máme delší končetiny a vyšší vzrůst než naši předkové,” říká endokrinolog Jan Lebl v rozhovoru s Lucií Výbornou.

Málo se o tom ví, ale naši dávní předkově, lovci a sběrači z různých koutů Afriky, byli vysocí podobně jako my. „Měli dost potravin a v malých skupinách se nešířily žádné nemoci, proto nestrádali vnějšími faktory,” říká Lebl. 

Ke změně došlo přibližně před deseti tisíci lety. Tehdy se lidé poprvé usadili jako zemědělci - a paradoxně šlo o změnu směrem k horšímu. Minimálně pokud jde o podmínky k životu a tělesný růst. 

„Zemědělství bylo v minulosti velmi zranitelné, neúrody nebyly ničím výjimečným. Lidé dlouhodobě strádali, ve větších společenstvích navíc byly problém infekční nemoci,” popisuje endokrinolog. „Toto strádání trvalo až do 19. století.” 

V posledních letech se často mluví o takzvaných „hormonech ve vodě”. Jde o laické označení endokrinních disruptorů, které jsou chemické povahy, a jak Jan Lebl upozorňuje, vědci stále nemají jasno v tom, jaké jsou jejich přesné účinky.  

„Jsme teprve na počátku výzkumu, ale domníváme se, že individuálně to žádné účinky nemá. Spíš to může představovat mírnou zátěž na úrovni celých populací,” uvažuje. 

Člověk dozrává později, než jsme mysleli 

Jan Lebl je pediatr se specializací na endokrinologii. Dlouhodobě se zabývá lidským růstem a tím, jak se během něj naše tělo vyvíjí. A přesto se nebojí přiznat: „Velkou výzvou je pro nás období puberty. Teprve v poslední době mu začínáme alespoň trochu rozumět.” 

„Teprve po třicítce se člověk stává z hlediska mozkových funkcí plně zralým a měl by být schopen kontrolovat své chování.“
JAN LEBL

Zatímco posuzování zevních projevů dospívání je podle něj triviální, skutečnou záhadou, je, co se během puberty odehrává v duši. „Možnosti, jak to vypátrat, se rozvíjejí teprve v poslední době, zejména jde o takzvanou funknční magnetickou rezonanci,” říká. 

Díky této metodě se ukázalo třeba to, že se v pubertě zvyšuje aktivita především v těch centrech mozku, která vedou k rychlému uspokojování potřeb. Naopak centra mozku, která mají kontrolní úlohu, dozrávají mnohem později - mezi 18 až 30 lety. 

„Teprve poté se člověk stává z hlediska mozkových funkcí plně zralým a měl by být schopen kontrolovat své chování,” popisuje lékař. 

Autor:  Alžběta Švarcová  (als)
Pořad: Host Lucie Výborné  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: pondělí-pátek 9:05; sobota-neděle 10:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace