Rašínovo nábřeží, kavárna Slavia, Divadlo Na Zábradlí… Zdeněk Lukeš vydává knihu Praha Václava Havla
Zahraničních architekty neoslovujeme – bojíme se, že budou dražší, máme strach z neznámého a držíme se tradice, že si vše umíme udělat sami. To jsou slova historika architektury Zdeňka Lukeše. Přesto všechno nás podle něj čeká zlatá éra architektury. „Pokud země bude ekonomicky úspěšná, tak se bude hodně stavět,“ podotýká.
Čeští architekti se před těmi zahraničními obrnili i za první republiky, a stejně tak jako dnes bylo tehdy málo zahraničních soutěží. „I Plečnik byl přijímán konzervativními kruhy jako nežádoucí osoba,“ připomíná v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou.
V současné době architektonické soutěže u nás nesplňují zahraniční pravidla, což je podle něj bariérou pro zahraniční účastníky. „Vypisují se na deseti stránkách v češtině, takže to musí přeložit, neznají podmínky, které tady fungují. Raději takové výzvy ignorují,“ upozorňuje.
A jak se dívá na investorský záměr v oblasti Masarykova nádraží? „Pokud by se realizoval tak monumentální projekt, tak by to Praze příliš neprospělo,“ říká s tím, že jde o administrativní budovy s uniformní architekturou, ale Praha potřebuje spíše polyfunkční stavby.
Takový sled života Václava Havla v několika kapitolách, říká o knize
Velmi silný vztah k architektuře měl i Václav Havel – pocházel ze stavitelské rodiny, mezi přáteli měl řadu architektů a architektonické prostředí ho inspirovalo natolik, že se stalo tématem jeho divadelní hry Asanace.
K napsání knihy Praha Václava Havla ho inspirovalo setkání předkladatelů Havlových her, kteří se sjeli na kongresu v Praze, během kterého chtěli navštívit místa, která jsou spojená s životem dramatika, disidenta a prezidenta.
Pro překladatele tak vymyslel trasu kolem staveb spojených s Havlovým životem – od domu na Rašínově nábřeží, kolem Mánesa, kavárny Slavie, Divadla Na Zábradlí, Národní třídy. „Říkal jsem si, že by to byla zajímavá knížka, sestavit to a věnovat se i architektuře jednotlivých staveb,“ popisuje.
Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
