Rodokmen? To je detektivní pátrání. „Někdy se dostanu přes třicetiletou válku,“ prozrazuje genealožka

7. listopad 2015

Lidé se na ní často obrací s potřebou o radu, když si chtějí sestavit svůj rodokmen. Genealogie totiž patří k jejím velkým koníčkům a do pátrání zapojila celou rodinu – jde totiž o vědu, ke které je nutné umět číst staré písmo, vědět, jak se vedly matriky a kde všude se mohou nalézt záznamy v archivních dokumentech. „ Mladá generace umí s internetem a digitalizovanými matrikami,“ vysvětluje genealožka Helena Voldánová.

Jako dítě milovala literaturu faktu, sjezdila všechny památky po Čechách, později ji pohltilo detektivní pátrání po rodokmenech. Má zpracovanou řadu rodokmenů, nejstarší záznamy sahají do roku 1572. „Snažím se z vypátraných věcí udělat rodovou kroniku,“ vysvětluje.

Zlaté české ručičky? Nebo co Čech, to muzikant? Takové rčení skutečně platilo, potvrzuje, a také dodává, že u většiny rodů v Čechách a na Moravě se dostává ke starým selským usedlým rodům, jako řemeslníci jsme byli dokonce vyhlášení až ve Vídni.

Ale jak vlastně vzniká rodokmen? Sbírají se rodné listy rodičů, prarodičů a všechny možné dokumenty s přesným místem, datem a náboženským vyznáním. „Sbírá se zápis po zápisu jednotlivých členů rodiny – takové detektivní skládání jednotlivých střípečků,“ přibližuje.

Vždy má velkou radost, když se jí podaří dostat se až do roku 1650, výjimečné je propátrat se přes období třicetileté války, kdy se mnoho knih zničilo. Ale může také najít nějakého bohatého měšťana a dojít do roku 1540. „Když se podaří najít 10 až 13 generací, tak je to úžasné a jsme na to pyšní,“ říká.

Zajímá vás víc? Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: prh
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.