Rudolf Křesťan

1. květen 2008

Hostem dopoledního Radiožurnálu byl ve čtvrtek spisovatel a fejetonista Rudolf Křesťan. Moderátorka Lucie Výborná se zeptala například na to, zda existuje vůbec nějaké téma, kterému by se nevěnoval, nebo co všechno pro něho znamená rozhlas a jaký vztah má k televizi. Bavili se také o cestovaní a své dotazy mohli položit rovněž posluchači Radiožurnálu. V pátek 2. května bude hostem houslista Jaroslav Svěcený.

Na začátku rozhovoru Lucie Výborná položila otázku, kterou kdysi Markovi Ebenovi poradil sám Rudolf Křesťan: Co jinak? Rudolf Křesťan byl touto otázkou evidentně zaskočen. "Jak vidíte, rozhýbalo mě to. Pokusím se ale odpovědět rychle. Co jináč, Lucie, co jináč? Jináč zavináč," odpověděl Rudolf Křesťan. Následně přiznal, že stejnou otázku položil, když byl v koncích a uvědomil si neschopnost uzavřít rozhovor.

Co je pro Rudolfa Křesťana největší múzou při psaní fejetonů? "Největší inspirací je skutečnost. Nedávno jsem si třeba sedl na žvýkačku. A když občas někoho slyším, kam na ty nápady chodíš, tak odpovídám, já na ně nechodím. Ty nápady chodí za mnou. Tak jsem sepsal pro Týdeník Rozhlas povídání o žvýkačce a o těch zbytcích. Já jsem si totiž asociativně, a teď už jsme u toho psaní, a tam mám rád klid, vzpomněl na to, že jsem viděl pana Lukavského při jednom z Tobogánů, kdy si na tutéž (žvýkačku) sedl. A tento noblesní pán mi předvedl, že zná i jinou škálu českého jazyka, takovou hodně lidovou," doplnil Rudolf Křesťan.

Spisovatel byl hostem Dopoledního Radiožurnálu v době oslav 1. máje. Napsal i nějaké prvomájové fejetony? "Napsal jsem fejeton týkající se květnu, protože květen jako takový je zázračným měsícem. Už sám ten název má vztah k naší řeči. Málokdo si uvědomuje, že je to název umělý. To je totiž slovo, které vymyslel Josef Jungmann, když překládal Chateaubriandovu Atalu," dodal Rudolf Křesťan.

Záznam celého rozhovoru s Rudolfem Křesťanem si můžete poslechnout v Rádiu na přání.

autor: vij
Spustit audio