Spálí Slunce jednou Zemi? Stále máme miliony let před sebou, ubezpečuje fyzik

Čeští vědci dokončili modul pro vesmírnou sondu Solar Orbiter, která bude obíhat mezi Sluncem a Zemí. Než se ale dostane do vesmíru, tak přijde na řadu série testů a integrace. „U těchto přístrojů jsou značné požadavky na spolehlivost, protože ve vesmíru se už nedají opravit,“ vysvětluje vedoucí vědeckého týmu Jan Souček z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

Napřed budou přístroj z dílny českých vědců testovat Francouzi, kteří ověří, že vše funguje správě, poté modul integrují do většího celku – přístroje RPW (Radio and Plasma Waves). Ten pak Evropská kosmická agentura integruje do vlastní sondy Solar Orbiter a bude provádět další testy.

„Na sondě pracují desetitisíce lidí z celé Evropy,“ vysvětluje s tím, že se start sondy se plánuje na říjen 2018. Úkolem sondy bude studovat fyzikální procesy Slunce, sluneční erupce, sluneční vítr a dynamiku magnetického pole Slunce.

Čtěte také

Jak se vlastně sluneční aktivita projevuje na člověku? „V momentě, kdy dojde k výronu koronární hmoty, který provází sluneční erupce, tak k Zemi proudí mrak nabitých částic, které působí na zemské magnetické pole a způsobují poruchy a fluktuace v geomagnetickém poli, “ vysvětluje. A právě na tyto poruchy jsou někteří lidé citliví.

Zahřívání koróny = nevyřešený problém

Sluneční počasí – tak se nazývá obor, který se zabývá předpovědí slunečních jevů, a právě Solar Orbiter má přispět k pochopení fyziky a procesu Slunce. „Budou-li vědci tvořit modely, který mají předvídat sluneční erupci, mohou použít výsledku, který získá Solar Orbiter,“ nastiňuje.

Animace družice Solar Orbiter

K jedné z fyzikálních záhad patří problém zahřívání sluneční koróny. „Předpokládá se, že k ohřevu dochází skrze dynamická, fluktující elektromagnetická pole a vlny,“ podotýká s tím, že ohřev neznamená, že by se teplota koróny stále zvyšovala.

A spálí Slunce jednou Zemi? Pravděpodobně ano, ale stále máme dost času – veškeré hvězdy jednou spotřebují své jaderné palivo, promění se v supernovy a nakonec v případě Země v Bílého trpaslíka. „Když dojde k explozi supernovy, tak bude Země zničena, ale máme ještě mnoho milionů let před sebou,“ ubezpečuje.

Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: prh
Spustit audio