Tempo odlesňování kvůli palmovému oleji v jihovýchodní Asii zpomaluje, říká zoolog Stanislav Lhota

24. listopad 2016

Host Lucie Výborné

Český primatolog, zoolog a ochránce indonéského životního prostředí Stanislav Lhota během studií na střední škole plánoval, že se bude zajímat o kočkovité šelmy. Když se ale po revoluci otevřely hranice, přišla příležitost začít s primáty. Zvolil nejlevnější variantu a za 150 dolarů dojel do Indie mezi hulmany posvátné.

Zvířata obecně jsou podle Lhoty vyhraněné osobnosti, stejně jako lidé. „Osobnostní rysy nemusí být nutně shodné – zkrátka, orangutan má svou orangutaní osobnost, člověk lidskou. V řadě případů ale shody jsou, protože máme společnou evoluční historii, v případě velkých lidoopů ne až tak dávnou. Můžeme pozorovat spoustu analogií i společných osobnostních znaků.“

Existují mezi orangutany extroverti? A jaký byl pro Stanislava Lhotu nejděsivější okamžik s primáty? Podívejte se na video:

Hnutí proti palmovému oleji je natolik silné, že začíná ovlivňovat chování výrobců potravin, legislativu EU a začíná mít dopad na to, jak rychle pokračuje odlesňování v jihovýchodní Asii. Tempo se začalo zpomalovat, což je velké pozitivum. Podobných důvodů k naději vidím hodně. Největší radost mám z toho, jak rychle se mění veřejné mínění přímo v Indonésii. STANISLAV LHOTA

V souvislosti s primáty a jejich životním prostředím se skloňuje i otázka palmového oleje. Stanislav Lhota říká, že to je problém, který se objevil až v posledních letech: „Teprve v roce 2007 jsem se poprvé setkal s velkoplošným kácením pralesa kvůli produkci palmového oleje. V Asii se pěstuje už 100 let, ale teprve v posledních 10, 20 letech v tak velkém měřítku. Téma katastrofálních dopadů produkce palmového oleje na pralesy v jihovýchodní Asii je relativně nové.“

Pokud jde o jeho vliv na zdraví lidí, je palmový olej podle Lhoty v kontextu středoevropské stravy škodlivý. Máme totiž v jídle nadbytek tuků. Palmový olej má velmi nízký obsah esenciálních nenasycených mastných kyselin, oproti slunečnicovému nebo řepkovému oleji je tedy ten palmový horší.

O ochranu pralesů v Indonésii se snaží projekt Pesisir Balikpapan, jehož součástí je i Stanislav Lhota. Snaží se zachránit nejen několik desítek kilometrů čtverečních panenského pralesa, ale i regenerující prales, který ještě není zničený. Místní spolupracovníci projektu ale musí čelit výhrůžkám korporací a místních úředníků, takže někteří z nich raději projekt opouštějí. Na jejich místa ale nastupují další, protože se mění pohled Indonésanů na ochranu životního prostředí.

Stanislav lhota|foto: Jana Přinosilová

V čem si jsme s primáty podobní? Jak zaplašit orangutana? A proč má kahau nosatý tak výrazný nos? Poslechněte si celý rozhovor s primatologem Stanislavem Lhotou. Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.