Transplantovaný obličej vydrží patnáct let. A pak se uvidí, říká Bohdan Pomahač
Bohdan Pomahač dnes patří k nejslavnějším lékařům na planetě. Jako třetí na světě a první ve Spojených státech provedl celkovou transplantaci obličeje a nedávno se spolu s kolegy připravoval i na transplantaci břišní stěny, dolních končetin nebo třeba dělohy. „Zatím jsme nenašli vhodné pacienty. Celá tato oblast výzkumu se navíc dostala do fáze, kdy docházejí peníze,” shrnuje Bohdan Pomahač v rozhovoru s Lucií Výbornou.
Třeba taková transplantace dělohy není na poli dnešní medicíny ničím novým. Ve Švédsku už se dokonce z transplantovaných děloh narodily první děti. „Samozřejmě, je to eticky sporná věc, to se ale týká každé transplantace,” uvažuje Pomahač.
„Náhradní matky nejsou v mnoha státech povolené, z tohoto hlediska je transplantace dělohy jediným řešením, které ženě umožňuje mít dítě a rodinu, samozřejmě kromě adopce. Navíc jde o transplantaci, která končí vyjmutím orgánu,” popisuje lékař.
Patnáct let kvalitního života
A některé otazníky se vznášejí i nad transplantací obličeje, kterou Bohdan Pomahač se svým týmem provedl jako třetí na světě. Jak totiž zjistili, po transplantaci dochází nejen ke zrychlenému stárnutí, ale i ke změně struktury kostí.
„Přibližně po roce jsme si všimli, že objem obličejů se skutečně zmenšuje, typickým znakem stárnutí je přitom právě úbytek tuku v obličeji. U našich pacientů jsme zjistili, že jim ubylo kostí, prestože se s jejich zuby nic nedělo, a ubylo tkání, které obsahují svaly. Zatím nevíme, co za tím stojí, zda jde o nedostatek krevního oběhu, nebo zda jde o imunologický proces,” shrnuje Bohdan Pomahač.
Pacientů s transplantovaným obličejem žije na světě sedm, všichni jsou pod neustálou lékařskou kontrolou. „Například u transplantovaných ledvin platí, že vydrží přibližně patnáct let. U obličeje předpovídáme, že vydrží padesát na padesát patnáct let. A pak nevíme, co se bude dít,” uzavírá lékař.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
