V Africe na vás padne klid, říká cestovatelka. Své zážitky popisuje v knize Africké příběhy
V roce 1991 se rozhodla odcestovat se svou rodinou do Jihoafrické republiky, aby zažila něco nového. Postupně se vydala po stopách Emila Holuba do Zambie, ale nalezla i starší české kořeny. A vše popisuje v knize Arfické příběhy – 23 let života a cest v Africe. „Měl by to být záměr všech, kdo se kamkoliv přestěhuje, aby se dozvěděl více o cizí kultuře,“ říká cestovatelka Marie Mikušová.
V Jihoafrické republice žije pohromadě mnoho různých kultur – hindové, muslimové, Afrikánci, Britové. „Je to taková přestěhovaná Evropa, ale se stále ryze černošskými oblastmi. Člověk se naučí být tolerantní, pokud chce,“ vysvětluje.
Život na africkém kontinentě je v porovnání s tím v Česku odlišný – je klidnější a na člověka nedoléhá tolik povinností. „Byli jsme otevření africké kultuře a stýkali jsme se jak s bílými, tak s Afričany, což člověka obohatí,“ podotýká.
V Jihoafrické republice zažila mnoho situací bohatých na politické události. Třeba takové disluze Frederika de Klerka s Nelsonem Mandelou byly korektní, protože jejich společným cílem bylo dovést zemi vyšší prosperitě. Ale přestože se kriminalita například v takovém Johannesburgu snížila, večer by do města sama nešla.
Za českými kořeny v Africe
Ale nezůstalo jen u Jihoafrické republiky – například do Zambie se vydala po cestách českého cestovatele Emila Holuba, který vytvořil mapu Viktoriiných vodopádů. Ještě starší české kořeny však našla u misionářů v JAR.
„První misi českých misionářů založil Geroge Smith – tedy Jiří Šmíd, který pocházel z Moravy,“ vypráví. Dojemné také bylo setkání s Češkou, která následuje protestantskou víru a letos chce na počest upálení Mistra Jana Husa zasadit strom v Husinci.
Marie Mikušová vystudovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou na ČVUT. Její manžel získal práci v roce 1991 v Jihoafrické republice, kam také se dvěma dětmi narychlo odcestovali. Sama přiznává, že má dva domovy – v Česku a v Africe, která sehrála v v jejím životě důležitou roli. V roce 2002 vydala knihu Žila jsem v Africe.
Nejvíce ji při cestování uchvátilo propojení všech zemí – se zaujetím sledovala, proč se některé z nich posunuly jiným směrem než sousední. „Botswana byla jedinou zemí v Africe, která nebyla kolonizovaná. Bylo to umění tehdejších králů, kteří si vyžádali na královně Viktorii, aby se země stala protektorátem Británie, a tím zabránili kolonizace,“ nastiňuje.
A k nebezpčeným zemím patří třeba Angola. V té se válčilo 27 let a při cestách hrozí nášlapné miny. „Narazili jsme na kolonu vojenských vozidel a tanků – výrobky bývalého východního bloku,“ podotýká s tím, že tamní obyvatelé na Čechy vzpomínají, na naše místo ale dnes nastoupila Čína. „Je to jedna ze zemí, kde je čínských firem nejvíce,“ uzavírá.
Audio záznam rozhovorů si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
