V roce 1945 hloubkaři útočili na vlaky a letiště. Přispěli ke konci války? Nastiňuje Filip Vojtášek
V českých zemích na konci druhé světové války si spojenecká letadla vybírala za cíl pozemní cíle sloužící nepříteli – vlaky, vojenská letadla, letiště… Šlo o takzvané hloubkařské nálety. Kolik jich bylo? A přispěly ke konci války? Takzvané hloubkaře se rozhodl zdokumentovat soukromý badatel Filip Vojtášek. Kniha by měla vyjít v příštím roce.
Nálety bombardérů byly předem připravené akce zaměřené na ničení vojenského průmyslu ve velkém rozsahu. Právě hloubkaři ale byli především stíhači, kteří měli za úkol bombardéry doprovázet.
„Jakmile zjistili, že ve vzduchu nehrozí nebezpečí, tak část z nich dostala rozkaz poohlédnout se po pozemních cílech podle vlastního výběru,“ vysvětluje Vojtášek.
Letadla neútočila osamoceně, zpravidla ve formaci osmi až dvanácti letadel s velitelem, který rozhodoval, který z pilotů zaútočí na cíl.
Piloti, když si vybrali jako cíl osobní vlak, tak častokrát dělali varovný přelet, aby dali šanci strojvedoucímu, topiči, personálu a cestujícím. Ti vlak opustili, rozutekli se do stran, pak teprve hloubkaři zaútočili především na lokomotivu.
Otázkou nicméně je, jak hodně hloubkařské nálety přispěly ke konci druhé světové války a k osvobozování. Například lokomotiv zasažených tímto způsobem mohlo na našem území být 700 až 900.
Škody byly citelné
„Z vojenského hlediska měly pravděpodobně větší význam útoky na letiště. V dubnu 1945 se na letištích v Čechách soustřeďovaly nejenom výcvikové a doplňovací jednotky, ale i bojové. Škody, které byly způsobeny hloubkaři, byly citelné,“ zdůrazňuje.
Jedním z nejvíce postižených míst hloubkovými nálety byly Mirotice na Písecku, které až do 29. dubna 1945 nebyly leteckou válkou dotčeny. Všechno se ale změnilo v jednom dni.
V knize se Vojtášek snaží dokumentovat útoky amerických, respektive britských a kanadských hloubkařů. Nezabývá se ale útoky sovětského letectva, které byly intenzivní především na Moravě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
