Všichni si myslí, že jsou bitcoiny anonymní. Dají se ale velmi jednoduše stopovat, upozorňuje expert

Tomáš Marada - Foto: Luboš Vedral

Tomáš MaradaFoto: Luboš Vedral

Bitcoinová síť není tak anonymní, jak by se nezkušeným uživatelům mohlo zdát. Existují totiž nástroje, které pomáhají jednotlivé transakce přiřadit k uživatelům. „Běžný člověk při běžné transakci rozhodně není anonymní," tvrdí Tomáš Marada.

V databázi transakcí je zapsáno, ze které adresy na kterou adresu byla částka odeslána. „Dají se velmi jednoduše stopovat. Jen tam není napsáno, kdo adresu vlastní. Dnes už existují firmy, které mají vyvinutý software, s nímž dokážou analyzovat tok peněz a s velkou pravděpodobností určit adresy, které jsou pod jednou entitou a párují to s daty burz,“ vysvětluje Marada. 

Většina bitcoinů je nakoupena na burzách a zase prodána, burzy si tak o svých uživatelích zapisují velmi podrobné informace, ptají se na zdroje peněz nebo bitcoinů. „Velkou část bitcoinové sítě jde tak deanonymizovat, což využívají tajné služby, policie a podobně,“ tvrdí expert. 

Bitcoin je decentralizovaná síť, která má dva druhy uživatelů - běžné, kteří používají bitcoin pro transakce, a těžaře, což jsou lidé, kteří propůjčují výpočetní výkon svých zařízení pro chod sítě a jsou za to odměňováni. 

„V Česku jdou platby bitcoinem lépe, než je celosvětový průměr, ve většině obchodů to ale ještě nepůjde.“
Expert Tomáš Marada

Těžba bitcoinů je specializovaná činnost 

Těžba bitcoinů je velmi specializovaná činnost s malou marží „Musíte mít větší operaci, větší zkušenosti," odrazuje Tomáš Marada. „Pro úspěšnou těžbu potřebujete mít specializovaný hardware, levnou elektřinu a chladné podnebí, abyste ušetřili za chlazení.“ 

Proč ale kryptoměna vznikla? Bitcoin navazuje na několik desetiletí snah libertariánů postavit měnu nezávislou na státu, kterou by nešlo manipulovat. „Bitcoin vyřešil několik základních problémů a spustil funkční síť,“ vysvětluje Marada. 

Proč je bitcoinů na světě jen 21 milionů? Bitcoiny se do existence dostávají jako odměna těžařů. Ta se každých pět let zmenší na polovinu. Vytěženy tak mají být kolem roku 2040.

“Při spuštění byl zdarma, hackeři si ho posílali protože měli radost, že ho chce někdo jiný přijmout,“ vysvětluje. V roce 2010 zaplatil někdo za pizzu deset tisíc bitcoinů. A dnes? „Měna stoupala a padala, dnes se pohybuje v hodnotě 4,5 tisíce dolarů za jeden bitcoin,“ upřesňuje Marada. 

Pod bitcoinem je podepsán Satoshi Nakamoto, který síti vdechl život v roce 2009. „Je to pseudonym a nevíme, jestli je to jeden člověk, nebo skupina hackerů. Bitcoin uvedl do chodu, ze začátku ho podporoval, poté se odmlčel a nemáme o něm žádnou zprávu.“ Od té doby se objevilo několik lidí, kteří se hlásili k autorství, nikdy ale komunitu nepřesvědčili. 

Autor:  Lucie Výborná  (lvb), Jakub Wojtovič
Pořad: Host Lucie Výborné  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: pondělí-pátek 9:05; sobota-neděle 10:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace