Vytvářejte dítěti podporu. Bavte se s ním, jak se ve škole má, naléhá psycholožka
První týdny ve škole jsou podle rodinné terapeutky Jany Švecové stavebním kamenem toho, jak se dětem bude do školy chtít. U starších žáků upozorňuje, že postoje je potřeba u dítěte budovat dlouhodobě.
Nezačínejte školní rok prvním zářím. Struktura je potřeba už na konci srpna, tvrdí rodinná terapeutka. „První týdny ve škole je základní stavební kámen toho, jak se jim do školy bude chtít,“ vysvětluje Jana Švecová. „Doporučujeme týden před nástupem do školy se ladit, vstávat s nimi na patřičný čas.“
Vytvářejte dětem podporu: „Bavte se s ním, jak se ve škole má, jak se mu daří. Všímejte si drobných signálů o nepohodě. Například bolení břicha, nebo nechuť do školy odejít je důležité zachytit jako rodič. Zejména u prvňáčků.“
Jak přesvědčit osmáka nebo deváťáka, že teď jde o všechno? „V deváté třídě už ho moc nepřesvědčíte. U svého výrostka je potřeba na postojích pracovat dlouhodobě,“ vysvětluje psychoterapeutka. „Puberta je prostě taková, máme tendenci se odtrhávat od původních záměrů, představ svých i rodičů. Je to o dialogu.“
„Nastavte jako rodič vnější rámec, přes co nejede vlak, a pokuste se o diskusi, i když vám puberťák leze na nervy a slyšíte od něj, jak vás nenávidí,“ navrhuje Švecová. „Hledejte nějaké společné prostupy, kde je možné se o věcech bavit, které jsou pro něj citlivé a pro mě jako pro rodiče důležité. Kultivovaně a rovnocenně.“
Vlídně, ale přísně. Jak to zvládnout?
„Myslím si, že odpověď leží v tom, dobře se mít sám se sebou,“ směje se Švecová. „Moje zkušenost je, že když já jsem k sobě laskavá a pečuji o sebe, myslím na své zdroje, nechci se uhonit, dovedu být i líná matka a nechci po sobě příliš, nechci být dokonalá, tak to mohu přinášet svému dítěti. To je ta vlídnost.“
Hranice jsou podle Švecové o tom, mít jasno. Jasno kultivovat i v rodině, pravidla artikulovat, zároveň je společně vytvářet.
Pokud je někdo umírněnějšího tempa a nechce se mu moc povídat a naladit se, snažím se to vyčuchat.
Jana Švecová
Všechno souvisí se vším. „Zdraví, jako obraz těla i duše zní nadneseně nebo honosně, ale je to prostě o tom, že když jsme v pohodě duševně a psychicky, tak se to často odráží i na naší tělesné kondici, na míře energie, kterou máme a naopak,“ popisuje psychoterapeutka.
Rodina jako organismus? „Tak to prostě vnímám. Je to dobře namazaný stroj, pokud jede, funguje a spolupracuje, tak je to fajn a fungují jako jedno tělo,“ uzavírá Švecová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
