Živočišné druhy vymírají. A s nimi půjde pryč i člověk, varuje kněz Marek Orko Vácha
V dějinách planety Země došlo pětkrát k vymírání, dnes se to zřejmě děje pošesté a až tisíckrát rychleji než kdy dřív. Příčina? Člověk. „Pokud zlikvidujeme planetu, je to naše svobodné rozhodnutí,“ říká Marek Orko Vácha, římskokatolický kněz a biolog.
Živé druhy odcházejí a my ztrácíme jejich DNA, která se generaci po generaci brousila na určitý druh prostředí. „Mnoho druhů vymírá a uniká naší pozornosti,“ podotýká s tím, že až nyní zjišťujeme, co je nového v tropických pralesích a na korálových útesech.
A člověk? Málokdo si uvědomuje, že vše je spolu spojeno - kyslík, který dýcháme, vytvořily sinice v oceánu třeba na opačné straně zeměkoule. „Za to, že můžeme dýchat, mohou fotosyntetizující organismy. A pokud ony půjdou pryč, tak my půjdeme s nimi,“ míní.
Takhle to ale podle něj Bůh nechce – dává člověku především rozum, a člověk má být spolutvořitelem světa. „Před rozumem člověka se všemohoucí Bůh zastaví, protože nechce stvořit 100 tisíc počítačů, které by zpívaly žalmy, ale stvořil nás, lidi, kteří máme svůj rozum používat,“ vysvětluje.
Pod zorným úhlem věčnosti
Vše je robotizované, vše za nás dělají stroje, technologie jdou neuvěřitelně dopředu a říká se, že jsou rychlejší než fantazie autorů sci-fi. Nebyl by také problém udělat genomy etnik, ale nikomu se do toho podle něj nechce, protože v rukou nezodpovědných politiků by se rozdíly mohly stát odrazovým můstkem k novým formám rasismu.
Věřím, že po smrti bude život v jakémsi módu existence pokračovat
Věřící člověk má prožívat svůj život sub specie aeternitatis, tedy pod zorným úhlem věčnosti – co bych dnes dělal, kdybych věděl, že dnes umřu. „Najednou si člověk uvědomí, kolika zbytečnostmi strašlivě ztrácí čas,“ míní.
Zabývá se také myšlenkou života po životě – je stále ohromován tím, jak planeta ze sebe dokázala za dobu své existence dostat asi miliardu druhů organismů. „V hlíně je zřejmě potencionální možnost vytvořit nekonečné množství druhů organismů, včetně nás,“ nastiňuje.
A co můžeme udělat pro zlepšení stavu planety? Třídění odpadu je absolutním standardem civilizovaného světa, důležité je také, abychom byli citliví k přírodě, kterou máme kolem našeho domu, protože každý kus země je cenný. „Šetřit se vším, čeho je v tuto chvíli dostatek a být pozorný k detailu,“ dodává.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.