Pavel Maurer čte ze slavné kuchařky. Je to symfonie emocí, tvrdí
Máte spoustu knih, ale s žádnou z nich se nedokážete rozloučit? Pak jste na tom stejně jako gastronaut Pavel Maurer, který má doma hodně kuchařek, ale také publikací o manželství nebo šití.
Včera jsem se doma prohrabával starými kuchařskými knížkami a zvažoval, zda trochu pročistím přeplněnou knihovnu. Jenže je tak těžké se s některými kousky rozloučit! Není vůbec pravda, že recepty stárnou, že už nejsou moderní, lidé jedí jinak, nově, zdravěji a dnes především odlehčeně.
Takový recept na pečená jablka podle Magdaleny Dobromily Rettigové se čte jako báseň! Pojďte si spolu se mnou přečíst, jak píše ikona naší domácí kuchyně: „Vezmi míšeňská jablka, oloupej a pokrájej je na tenké lístky. Několik hřebíčků nech v půli žejdlíku vody až na tři neb čtyři lžičky vyvařit. Vraž do toho tři vejce, hezky těsto přimáčkni a nech zpovolna péct až jablka měkké a těsto máslové pěkně dozlatova upečené jest.“
Tolik citát ze slavné kuchařky. Takhle přesně to obrozenecká gastronomická buditelka psala. Když se totiž vaří s láskou, je to symfonie umění a emocí. Pak tohle vše naleznete a ochutnáte i ve svém pokrmu. Zatímco urychlení a odfláknutí je i někde v hloubi životopisů pokrmů zapsáno. A věřte, že našim tělům to rozhodně nedělá dobře.
Hned vedle této kuchařky na mě vykoukla ohmataná útlá knížečka s titulem Malá rodinná škola vaření od Maryny Klimentové. Vydáno v roce 1968 nakladatelstvím Práce a Ústředního domu dopravy a spojů na Vinohradech, kde se pořádají pro dívky a mladé ženy speciální kurzy.
„Jde o upřímně míněné základní rady těm, kdo vstupují do manželství, i těm, kterým se rodina rozrůstá,“ píše se v úvodu velmi praktických pouček, o které možná dnes už nikdo nestojí. Jen si přečtěte, jak málo důležitá témata nabízejí tyto kapesní publikace: vaření první až třetí díl, kuchyň, byt, šití, kosmetika, manželství, mateřství. Koho by to dnes zajímalo?
Mě ano. A i když jsou tyhle knížky velmi opotřebované, papír dosti zažloutlý a občas sem tam potřísněn rajskou omáčkou nebo nějakým tukem, nevyhodím je. Právě to mě nutí zachovat je pro mé děti a příbuzné, aby sami posoudili, jestli se některé starobylé zvyklosti náhodou nevrací zpět a jestli vědci nepřehodnotili svůj názor na vajíčka, cholesterol, škvarky a pořádný kus vyzrálého masa.
