70 % číšníků tvoří ztroskotanci a čekatelé na jinou práci, tvrdí Pavel Maurer
Když jdeme do restaurace, nikoho z nás nezajímá, že je číšník právě unavený a rozladěný nebo se cítí špatně. A navíc, jak Pavel Maurer připomíná, většinu obsluhy tvoří neprofesionálové, čekatelé na jinou práci nebo rodinní příslušníci.
Nedávno jsem si přečetl, že „číšníci jsou jako planetka Pluto“. Obíhají totiž úplně na periférii, objevují se pouze každých 20 let a i pak je nemožné je spatřit pouhým okem. Už jsem ve svých glosách mnohokrát hovořil na téma dobrých nebo špatných číšníků.
Také jsem často zdůrazňoval, že strefovat se lacinou kritikou do tohoto oboru mi připadá jako profesní kanibalismus. Jde mi o to, abychom se na obsluhující personál dívali reálně a snažili se pochopit jej v širším kontextu.
Nikoho z nás nezajímá, že číšník je unavený, že se třeba ráno pohádal s manželkou nebo že je po opici. Nikoho z nás nezajímá, že i číšnice mají své dny a stejně si musí odšlapat v těsných sandálech kilometry mezi kuchyní a hostem.
Nezajímá nás, že obsluha dostává nízký plat a dýško je v nedohlednu, a ani to, že když kuchař špatně uvaří a odskáče si číšník kritiku hostů místo něj, nezajímá nás ani to, že majitel podniku šetří, takže na place pracuje o polovinu personálu měně, než by vyžadovala reálná situace. Stejně je mi to jako hostu úplně fuk.
Navštívil jsem přece pohostinnou místnost a mám tedy právo se cítit jako král, chci být opečováván, chci mít vše na stole – okamžitě teplé a čerstvé. Navíc očekávám, že obsluha se na mě bude usmívat jako na potenciálního partnera na dnešní večer. Chci za své peníze dostat všeho víc a ještě nějaký bonus v podobě slevy nebo předkrmu na účet podniku.
70 % obsluhy tvoří neprofesionálové, neúspěšné herečky a modelky čekající na příležitost, rodinní příslušníci, notorici, ztroskotanci a čekatelé na jinou práci.
Jenže realita je nejen u nás, ale skoro všude na světě úplně jiná. Pokud občas narazím na profíka, zkušeného sommeliera, vrchního, který rozezná jehněčí žebírko od kýty a navíc si pamatuje, kdo si co u stolu objednal, tam směřují mé kroky a tam je mé srdce gastronauta. V naší sluneční soustavě je však těchto planet skutečně velmi málo.
