Americká pizza nebo kebab. I na takovou fúzi narazíte u stánku s rychlým občerstvením
Stánky s rychlým občerstvením většinou bývají v centru města, obchodníci tady mají totiž klientelu téměř jistou. Turista si chce stihnout vyfotit všechny památky a navštívit všechna místa. Nezbývá mu už proto tolik času řešit, co si dá k jídlu, hlavně, že se nají.
Onehdy jsem v Poděbradech, mimochodem krásném lázeňském městě, které je blízké mému srdci, na kolonádě málem zakopl o poutač jedné prapodivné restaurace. Podbízivý plakát byl postaven uprostřed chodníku, aby jej opravdu nikdo nepřehlédl.
Musel jsem si jej hned vyfotit, protože nápis byl skutečně k neuvěření. Něco takového bych si nikdy nezapamatoval. Nahoře čněl hrdý titulek Pizza Americana, který částečně překryl dosti nechutně vykreslenou placku plnou barevné zeleniny. Hned pod tímto nápisem ovšem byl další titulek: Kebab Döner s poznámkou – v chorvatském domácím chlebu.
A to už mi šla hlava kolem. Do tohoto reklamního poutače musel majitel podniku investovat skutečně nejen jisté finance na výrobu stojanu, ale též velké intelektuální utrpení. A tak se mu podařilo vymyslet nevídanou gastronomickou fúzi: Americkou pizzu, která je nějak propojená s typickým arabským kebabem, jak známo monopolně vyráběným v turecké entitě v Německu, no a to vše je zabaleno v chorvatském domácím chlebu.
Velká slova a exotické názvy
Tedy asi v nějakém pita, co jej pečou v bývalé Jugoslávii. Já jsem z toho trochu jelen… Je to zvláštní, jak pestré a nevyzpytatelné mohou být cesty kreativních kuchařů?
Jednak je tu spojení pizzy, tedy klasického produktu italské kuchyně s Američany, kteří ji, jak známo, dělají spíše tlustou, vysokou a úplně jinak než Italové či Evropané mají rádi. No a pak je tu další fúze kebab – typický produkt spíše muslimského ražení nebo arabské kulinární oblasti a do toho všeho najednou chorvatský chleba z Jadranu.
Majitel podniku, do něhož jsem se pochopitelně raději neodvážil vstoupit, nejspíš počítá s tím, že ta velká slova a exotické názvy, to vše, že více přiláká zákazníky. Já nevím, ale já bych se trochu bál, že to bude takový mish-mash a že nebudu vědět, co mám na talíři. Ale možná, že to na lázeňské hosty v Poděbradech funguje.
Konečně, pizza, stejně jako kebab, jsou u nás velmi rozšířeny a oblíbeny, takže asi nějaký kšeft bude. Já bych jen trochu více šetřil těmi bulvárními výkřiky, protože dobré jídlo se chválí samo a není třeba to takhle všechno surově a surovinově zmotat dohromady!
