Bezpohlavní automaty se šidítky nemůžou vyhrát nad mými svačinkami, myslí si Pavel Maurer

23. listopad 2013
Glosa Pavla Maurera

Chystáte dětem do školy svačiny? A sobě do práce? Nebo si raději koupíte jídlo v automatu? Gastronaut Pavel Maurer vám prozradí, jak a proč připravuje svačiny on.

Mám ohromnou radost, když můžu svým dětem připravit svačinu do školy. Nejspíš to bude proto, že když jsem byl dítě školou povinné, moji rodiče, kteří jinak vařili skvěle, mým svačinám nepřikládali příliš velký význam. Závistivě jsem pokukoval po spolužácích. A když mi občas někdo dal kousnout z delikatesní houstičky se salámem a kapií, byl můj nejlepší kamarád.

Dodnes mi nedělá potíže vstát brzy ráno a přichystat některému svému dítěti, případně manželce, kvalitní balíček, aby si mohli přes den něco malého zakousnout. Používám tmavý chléb, nejlépe kváskový. Zvažuji, zda ten den je počasí vhodné spíše pro pršut, vajíčka natvrdo nebo raději pro kozí pomazánku. Sendvič prokládám bazalkovými lístky, jemně nahořklou řeřichou nebo pažitkou z truhlíku za oknem.

Čtěte také

Pak samozřejmě uvařím do příruční termosky teplý čaj. Černý ke svačince s celozrnným chlebem, zelený k jídlům, která jsou spíše na sladko, aby se vše správně harmonizovalo.

Připadá mi důležité, aby si moji blízcí udělali během dne pár minut času a snědli něco dobrého, připraveného s láskou. Aby se na chvíli odtrhli od práce nebo školy a pohladili své tělo a duši. A aby si na mě se svačinou v ruce třeba vzpomněli.

Je mi proti mysli, když vidím na chodbách škol a úřadů bezpohlavní automaty přecpané různými šidítky – tyčinkami, keksy, oplatkami s nekvalitní čokoládou. Mám dojem, že zářivost obalů, atraktivní jména a celý ten systém neosobního konzumního prodeje je šílený stejně jako prapodivné pochutiny uvnitř.

Čtěte také

Jsem proti tomu, aby mé dítě házelo mince do automatu, který na něj vyplivne poměrně drahou a zaručeně oschlou bagetu s tuňákem nebo přeslazenou a přechlazenou limonádu. V porovnání s mými svačinkami přece nemohou nikdy vyhrát! To je, jako bych dal přednost rozvařenému guláši z hospody 17. cenové skupiny před nadívanou křepelkou s pečeným fenyklem a kaštanovým pyré.

Osobně připravené svačinky totiž dětem zaručují nejen jasnou domácí kvalitu, ale je v nich pokaždé i trocha naší energie a starostlivosti. A ta není nikde jinde na prodej.

autor: Pavel Maurer
Spustit audio