Jídlo by se mělo vychutnávat! Žádné přecpávání s výčitkami, tvrdí Pavel Maurer

21. duben 2018
Glosa Pavla Maurera

Znáte ten pocit, když máte doslova vlčí hlad, sníte polovinu zásob z lednice a pak vás provázejí výčitky? Takový pocit vás ale nakonec může dovést až k nebezpečné bulimii.

Pokud nevíte, co je to bulimie, tak ve stručnosti se jedná o nervovou poruchu v příjímání potravy. Člověk prostě dostane nepřekonatelný, takzvaný vlčí hlad, přežere se k prasknutí, ale protože současně cítí, že udělal něco špatně, tak vzápětí úmyslně vyvrhuje zpátky vše, co před chvílí snědl.

Sám sobě třeba strká prst do krku a zvrací, aby se zbavil jídla, které ve svém nekontrolovatelném záchvatu žravosti zkonzumoval. Tak to je bulimie. Není to žádná móda, ale nemoc, která se projevuje často u dívek už ve věku 13 až 18 let, ale i ve vyšším věku, a u mužů také. Léčí se psychoterapií.

Čtěte také

Před pár měsíci dostala jedna významná britská food kritička medaili, že je nejlepší v celé zemi. A ona řekla, že jí toto ocenění nesmírně těší, ale vzápětí se přiznala, že celý svůj život trpí bulimií. Že, když chodila na střední školu, tak chtěla být štíhlá, a tak se naučila běhat o přestávce na záchod a odevzdávat tam všechno co snědla, aby nebyla tlustá. No a to této slavné gastronomické celebritě zůstalo dodnes.

Větší bříško budí větší důvěru

Není podstatné, jak se dostala ke psaní významných kritik jídla a restaurací, vzrušující skutečně je, že dokázala skvěle a profesionálně psát o nejlepších delikatesách na světě, které ovšem záhy po požití posílala několik desítek let do záchodové mísy. To je opravdu silná káva.

V naší české kotlině se zase před pár dny přiznala veřejně i knižně naše mistryně světa v biatlonu, významná sportovkyně Gabriela Koukalová, že nejenom, že nemá ráda vrcholový sport, kde vynikala na mezinárodní úrovni, ale že deset let bojovala s bulimií a anorexií.
Já obžerství také neuznávám, ale přiznám se, že když mi něco chutná, dokážu se taky docela odvázat a nacpu se k prasknutí!

Pak se na sebe samozřejmě hodně zlobím a není mi dobře. Nedokážu si ale představit, že se přinutím, kvůli špatnému svědomí, abych hned po jídle odevzdal do chřtánu záchodové mísy třeba humří polévku za tři stovky, vynikající domácí svíčkovou nebo pečené kuřátko na rožni?

Anorexie

A to jen proto, že si vylepším své svědomí. Věřte mi, všichni, co trpíte touto šílenou poruchou, že váš problém nezlehčuji. Je mi to opravdu líto a držím palce, ať to nějak zvládnete. Možná, že je to víc v hlavě než v těle. A hlavně vy, co do této nepříjemné gastro-psychické poruchy přece jen spadnete, nezapomeňte na staré dobré přísloví že „větší bříško budí větší důvěru!“ a často v sobě skrývá příjemné potěšení pro celé svoje okolí.

autor: Pavel Maurer
Spustit audio