Máme málo číšníků. Sehnat dobrého je nadlidský úkol, tvrdí Pavel Maurer

26. červenec 2014
Glosa Pavla Maurera

Myslíte si, že je jednoduché sehnat číšníka do dobré restaurace? Pavel Maurer vás vyvede z omylu. Chybu vidí hlavně v lidech, kterým chybí ambice.

Sehnat pořádného číšníka, to je unikátní úkol. Nedávno jsem v Karlových Varech hovořil s majitelkou jedné vynikající restaurace a hotelu. Byla celkem zoufalá. Snaží se prý už dva měsíce najít nového číšníka pro svůj podnik. Marně.

Kdyby šlo o zaplivanou putyku v bůhvíjakém zapadákově, dokážu si představit, že práce v silně zakouřeném, hlučném a nekulturním prostředí není pro mladého nadějného pikolíka žádnou perspektivou.

Ale představte si spolu se mnou tuto reálnou situaci. Nejmenovaný restaurant patří už mnoho let k nejvyhlášenějším ve městě. Podnik je rodinný, takže se na place setkáváte s majiteli, kterým záleží na dobré atmosféře a všeobecné spokojenosti hostů i personálu. Chodí sem zajímavá domácí i mezinárodní klientela, která dává slušná dýška. Dokonce jsem tu před lety potkal Roberta de Nira! A vida, už několik měsíců nemůžou sehnat nového člena personálu.

Čtěte také

Pár jich prý přišlo, ale buď se nelíbili majitelům, nebo číšníci nejevili zájem. To mi nejde na rozum. Jako byste fotbalistovi nabídli hrát extraligu a on raději pokukoval po nějakém okresním přeboru. V čem je zakopaný pes? Jak to, že dobře zavedený a slavný podnik těžce hledá číšníka?

Vsadil bych se, že jedna věc mnohé adepty může odrazovat – v takovém prestižním podniku se nemůžou moc poflakovat. A majitel, který má kuchyni, restauraci i hotel pod neustálou kontrolou? To se mnoha adeptům nemusí vůbec zamlouvat. Neřeknou si: „To je skvělé, přiučím se něco od těch, kteří dělají svou práci nejlépe. A když budu pilný, vydělám i slušné peníze!“

číšník

Mnoho číšníků tuhle skvělou nabídku asi vyhodnocuje zcela opačně. Je jim tu vidět pod ruce, nemůžou lelkovat a taky je poměrně těžké si sem tam něco ulít bokem. To jde snadněji v provozovnách, které majitel osobně nehlídá. Tady budou jen dřít a k penězům se dostanou pouze vlastní prací.

Nouze o dobré číšníky, to je známá věc. Ale že by v tomto oboru nikdo neměl ambice? Nechtějí se potkávat a pracovat s těmi nejlepšími? To je velká škoda. Vždyť všichni víme, jak je nám v restauraci dobře, když je obsluha příjemná, bystrá a hlavně stálá. Člověk hned utratí víc a rád se vrátí.

autor: Pavel Maurer
Spustit audio