Nebojte se ochutnávat, minipivovary umí nabídnout pivo tísícerých chutí i vůní
Podle současných statistik v Česku vyrábí zlatavý mok asi čtyři stovky pivovarů, z toho 350 minipivovarů. Co to vlastně je za kategorii ten mini? Vaří tam pivo nadšenci doma v garáži a pak dají občas ochutnat pár přátelům? To asi už nebude minipivovar, ale spíše mikropivovar, to je pivo určené v podstatě pro soukromou spotřebu.
Minipivovar už je dnes seriózní kategoie, se kterou musí počítat i ty největší pivařské značky. Minipivovary jim pomalu ale jistě „lezou do zelí“. Zatím sice malou, přesto konkurenci vytvářejí. Velká piva nijak obchodně neohrožují, spíše intelektuálně, morálně a koncepčně. Pivní odborníci dokonce tvrdí, že právě minipivovarníci jsou ti hlavní, kdo určují trendy do budoucna, prošlapávají nové cesty, testují neznámá piva a zkoumají dosud neobjevené chutě našich pivařů!
Minipivovary jsou totiž rychlé, laciné a pružně dokáží reagovat na touhy spotřebitelů. Jejich průzkum pivařských přání a nálad není drahý. Když vymyslí nějaké nové pivo, tak se často stává, že velké kolosy pak tento nápad rády následují.
Pokud jste alespoň trochu dobrodruzi, určitě jste ochutnali pivo třešňové, velikonoční zelené, kopřivové, jantarové či ořechové. Vedle klasického pivního konzumenta, který je velmi konzervativní ve svých chutích, vzniká generace experimentátorů, kteří milují neustálé změny. A těm hrají minipivovary krásně do noty!
Zlínský švec, malešický ležák nebo Důlní permon! To jsou trendy dnešní doby. Piva neprobádaná a dosud neochutnaná. Ernest Hemingway, když ve svém životě dosáhl úplně všeho, řekl, že jej už baví pouze „ochutnávat nová jídla a nové nápoje“. Myslím, že je to dobrý bonmot od nositele Nobelovy ceny za literaturu!
