Ovoce a zelenina z obchodů obsahují spoustu chemikálií. Co budeme jíst?
Kuřata jsou vyhoněná prášky, zelenina obsahuje zbytky postřiků a ovoce nemá téměř žádné vitamíny, zamýšlí se Pavel Maurer. Nejde o katastrofický scénář?
Onehdy jsem držel v ruce ošklivé a trochu svraštělé jablko. Barva nic moc, povrch jako topografická mapa Uher, prostě taková vybledlá jablková chudinka.
Jsem si jist, že tohle jablko by si žádný prodejce supermarketu netroufl položit na pult mezi silnou konkurenci nablýskaných značek, jakými jsou třeba vyšlechtěný Golden Delicious, kultivovaný Royal Gala nebo Green Apple. Byla by to vizuální katastrofa. Jenže málokdo z nás si je ochoten připustit, že to podstatné na jablku není vnější nablýskaná vizáž, ale jeho vnitřní kvalita.
Jedno jediné kvalitní jablko, které netrpí přešlechtěností, přílišnými postřiky a umělou závlahou, dokáže vydat víc vitamínů než jeden a půl kilogramu většiny nablýskaných kousků z obchodů s ovocem a zeleninou. Je to úplně tragické zjištění, ale většina ovoce a zeleniny, kterou kupujeme v klasických obchodech, obsahuje spoustu nežádoucích látek a kultivačních změn. Mnohdy chroupáme téměř nic neobsahující dužinu, která je navíc plná nežádoucích chemikálií.
Dejte si pozor na to, co jíte
Nemluvím jen o jablkách. Děsí mě myšlenka, že doporučujeme svým dětem, aby jedly co nejvíce ovoce a zeleniny. Jenže tušíme, co je v ní obsaženo? Není to náhodou tak, že čím více těch konvenčně vypěstovaných surovin jíme, tím více do sebe dostáváme škodlivin, chemikálií a konzervantů?
Ale co máme tedy jíst? Kuřata jsou vyhoněná prášky, zelenina obsahuje zbytky postřiků a ovoce nemá téměř žádné vitamíny. Přešlechtěné odrůdy nemají žádnou sílu a exotické ovoce je utrženo ještě zelené a dozrává až během dlouhých transportů.
Nechci dělat katastrofické scénáře, ale doporučuji dávat si větší pozor. Podporujme lokální farmáře a zemědělce, zajímejme se pozorně, odkud potraviny pocházejí a jak byly vypěstovány. Není také od věci vědět, jak byla zvířata chována a jaký měla život. Pokud někdo krmí slepice rybí moučkou, nemůže se divit, že kuřecí maso nevoní kuřetem ale rybou.
Se vším se dá něco dělat, například přestat kupovat a konzumovat blbosti, zvláště pokud jsme získali důkaz, že to opravdu neodpovídá zdravému stravovacímu rozumu. Informací je na trhu docela dost, takže stačí mít zájem nakrmit nejen břicho, ale i mozek.
