Pavel Maurer: Hnije vám jídlo v lednicích a používáte pitnou vodu k umytí WC?

21. červenec 2013
Glosa Pavla Maurera

Plýtvání – to je téma další glosy Pavla Maurera. Známému gastronautovi vadí, že spousta dobrého jídla i pití končí v popelnicích. A co ho naopak těší? Třeba potravinové banky, odšťavovače nebo také večerní slevy pečiva.

Nikdy v životě nezapomenu, jak moje babička půlila sirky, aby ušetřila při rozdělávání ohně. Síra tehdy ještě držela pohromadě, tak to šlo. Pak si také pamatuji, jak dokázala recyklovat energii na malých kamínkách. Čtvercová plotna velká jako malý notebook a ona na něm dokázala současně vařit na čtyřech hrncích.

Když se vařila voda s knedlíky, položila nahoru na kastrol ještě další hrnec se zelím, který se zvolna ohříval zbytkovým teplem zespoda. Pokud bylo třeba, měnila pořadí hrnců v patrech.

Čtěte také

Byla to žena ze statku a věděla, že se jídlo musí servírovat na stůl se všemi ingrediencemi stejně teplé. Mikrovlnka neexistovala. Dodnes nechápu, jak babička Anna dokázala uvařit skvělé jídlo pro šest osob na malých kamínkách, kde se topilo jen dřevem.

Téma mého dnešního příspěvku je plýtvání! Pro vaši představu, podle statistiky OSN přichází každý den na celé planetě nazmar nejméně třetina všech potravin. Miliardy dolarů. V té samé chvíli umírají tisíce lidí hladem. Nejvíc samozřejmě plýtváme my, co žijeme v nadbytku, kupujeme jídlo, které nám hnije v lednici, nebo prošvihneme dobu jeho exspirace, a tak končí v popelnicích.

Čtěte také

Naštěstí je v našem okolí spousta lidí, kterým to vadí. Vznikají takzvané potravinové banky, které odebírají zbytky ze supermarketů a distribuují je dále hladovým a potřebným. Vznikají různá hnutí, například Zachraňte jídlo nebo Postavme se hladu, kterým není jedno, kolik megatun dobrého jídla a pití končí v žumpě civilizace.

Jsem proto rád, když vidím svou dceru, jak spotřebovává z lednice všechno ovadlé ovoce a zeleninu do domácího odšťavovače. Její „freshové všehochutě“, ve kterých je pomeranč, jablko, mrkev, řepa i celer, jsou mimochodem velmi dobré.

Jsem rád, když vidím, jak po republice putují pojízdné sběrny a pomáhají domácím zahrádkářům zbavit se přebytků, jež by asi jinak skončily na hnoji. Jsem naopak smutný, že každé desetilitrové spláchnutí na toaletě znamená, že jsem bez možnosti obrany použil pitnou vodu, aby umyla naše WC.

Čtěte také

Také mě však velmi těší, že v některých prodejnách zlevňují v pozdních odpoledních hodinách cenu chleba, aby se nemusel vyhodit.

Zbytečné plýtvání se dá omezit na mezinárodní úrovni, v obrovských potravinářských firmách, ale i v malé domácnosti. Čím a jak se budeme krmit v době budoucí, záleží jen a jen na nás.

autor: Pavel Maurer
Spustit audio