Pavel Maurer: Maso není špatná věc. Špatné je, když se s ním mrhá
Nechystám se podkuřovat vegetariánům, oni jsou na můj vkus někdy až příliš ortodoxní, ale osobně musím přiznat, že s přibývajícím věkem čím dál tím méně toužím jíst maso každý den v týdnu.
Rozhodně nesměřuji k vegetariánství, ale cpát se denně masem mi nepřipadá vůbec chutné. Takové ty řeči, že člověk, když těžce pracuje, je havíř, kovář, zedník a nebo vydává hodně energie jakožto vrcholový sportovec, tak musí mít maso, na to už dávno nevěřím.
Téměř neporazitelný superboxer Mike Tyson, ultramaratonec Jurek Scott, který běhá až 150 mil na jeden zátah, nebo Martina Navrátilová se svými devětapadesáti vyhranými Grandslamy. Všichni jsou vegetariáni a myslím, že předvedli světu celkem nepřekonatelné výkony! I když u Martiny musím prozradit, že jsme si spolu asi před deseti lety dali v Praze v jedné restauraci šunkafleky, kdy toužila osvěžit si svou chuťovou paměť na něco, co v Americe léta postrádala.
Já vím, že větší část hospůdek na to moc není a jejich bezmasá meníčka monotónně zpívají: smažák, špagety s kečupem, květák, čočka a oschlý salát. Ale doba se zvolna zlepšuje.
Ale to je úplná výjimka, protože ona není umanutá, ale normální vegetariánka z přesvědčení. Jenomže vegetarián je třeba i Paul McCarthney z Beatles, který řekl, že kdyby “jatka měla skleněné zdi, hodně lidí by přestalo jíst maso”. No nevím, Einstein byl také bezmasý a když jsem se ptal sochaře Róny, jestli ví, co jedl Franz Kafka, kterého tak geniálně ztvárnil poblíž Španělské synagogy v Praze, nevěděl. Ale potěšil jsem ho Kafkovým vegetariánstvím.
Maso podle mne však není špatná věc. Špatné je, když se s ním mrhá, špatné je, když jsou zvířata chována v krutých podmínkách a když jsou bezcitně porážena. To je argument pro mnohé vegetariány, psychická vůle nepodílet se.
Vedle toho jsou další skupiny, kterým to prostě nechutná. Pokud dokáží sestavit svůj jídelníček tak rozumně, že nahradí vše, co by bez masa postrádali, určitě tudy vede jedna z cest jejich plnohodnotného stravování. Navíc, když se dnes podíváte kolem sebe ve světě i v naší zemi, je tu již docela rozvinutá síť restaurací a bister, kde si může vegetarián pochutnat.
A že by vegetariánství bylo trochu módní? Že jich nikdy před tím tolik nebylo? Možná. Když je větší nabídka, proč ne? Pokud nepociťujete touhu mít k snídani párky, k obědu vepřové výpečky a k večeři salám, nabízí se i jiná alternativa.
Je to jen na vás, kolik toho vaše tělo zvládne a jestli jste ochotni přemýšlet koncepčně. Moje babička říkala: “Všeho moc škodí!” a já, když si dám svíčkovou se šesti, vždycky si na ní rád vzpomenu!
