Pavel Maurer: Žabožrouti, zelňáci, fazoláči. Víte, o kom je řeč?
Některé národy často pojídají těstoviny, jiné jsou známé díky roastbeefu nebo žabím stehýnkům. A podle těchto pochutin dostávají přezdívky. Jakou máme my? I nad tím se zamyslel Pavel Maurer.
Už jste si všimli, že některé národy na naší planetě poznáte, aniž by bylo vysloveno jejich jméno? Když se třeba mluví o „makarónech“, většina z nás tuší, že nejspíš půjde o Italy. Pokud někdo hanlivě nazve Francouze „žabožrouty“, všichni jistě tušíte, že jejich přezdívka vznikla nejspíš z typického jídla, které s oblibou konzumují.
Pojďme v tomto zajímavém výčtu dále. Samotného mě překvapilo, že je to většinou právě jídlo, co se v mnoha případech používá jako směšná nebo dokonce hanlivá až urážlivá přezdívka některých národů.
Proč nejsou nazýváni podle jiných charakteristických znaků nebo činností, ale především podle typického pokrmu? To opravdu netuším. Myslím však, že by to mohl být zajímavý lingvistický úkol pro nějakého jazykovědce.
„Jogurti“ – tak se říkávalo obyvatelům bývalé Jugoslávie. Vietnamcům se zase nepěkně nadává „rákosníci“. Nejspíš kvůli jejich chatrčím a typickým kloboukům z rákosu, které používají zemědělci na polích. U nás je asi méně známé, že Mexičanům se především v americké angličtině nepěkně nadává „fazoláči“, protože tuhle surovinu najdete skoro v každém mexickém jídle.
Francouzi nazývají posměšně obyvatele Velké Británie podle jejich oblíbeného skvělého růžovoučkého plátku hovězího masa „roastbeefové“. „Žabožrouti“ tedy s chutí použili jeden z ojedinělých a hrdých symbolů anglické kuchyně.
Němcům se zase říká „zelňáci“, protože milují zelí a jedí jej jako přílohu k mnoha jídlům. Jen si namátkou vzpomeňte na buřty se zelím, zelnou polévku nebo na francouzských hranicích oblíbené alsaské zelí neboli šukrut.
Jak se říká obyvatelům naší země v zahraničí? Nevím. Pamatuji si pouze z dětských dovolených, že Chorvati hanlivě nazývali Čechy „paštikáři“, protože jsme po desítky let jezdili na Makarskou riviéru a namísto domácích čerstvých ryb a dalších delikates jsme raději konzumovali zásoby paštik, salámů a hovězího ve vlastní šťávě. Snad už to tak není!
Tak si myslím, že by nám klidně mohli v zahraničí říkat „knedlíci“. Proč ne. Jenom mi vrtá hlavou jestli to jsou houskové, bramborové, nebo kynuté. Každopádně je úžasné, že přezdívky národů pocházejí z jídla a ne z něčeho mnohem horšího!
